Jelikož se mi množí dotazy, jak to dopadlo v nové práci, do které jsem nastoupil před rokem a psal jsem o tom tady, bylo by asi vhodné tomu věnovat samostatný článek, včetně shrnutí uplynulých týdnů a hlavně toho, jak a co bude dál.
Poté, co jsem to zapíchnul v Startupu, kterému jsem věnoval celý vlastní seriál článků a po pár měsících hledání práce, které nevedlo nikam, jsem se rozhodl, že už práci prostě hledat nebudu. Přišlo mi to jako ztráta času a energie. V té době jsem byl ještě s Klárou, u které viselo ve vzduchu stěhování do Vídně. Tehdy jsem měl ještě dohodnutý na 3 týdny do předu jeden pohovor. Nechtěl jsem to rušit, tak jsem šel.
Ona firma, resp. její zaměření, mne nakonec natolik oslovilo, že jsem změnil názor a do zaměstnání jsem opravdu nastoupil, zvláště poté, co firma souhlasila se spoluprací na ŽL. Sliboval jsem si od toho flexibilnější pracovní dobu a vůbec, flexibilní práci.
Stěhování do Vídně (nebo vlastně kamkoliv) mi v onu dobu nedávalo smysl. Na jednu stranu jsem denně chodil známými místy, která se mým toulavým botám už zrovna moc nelíbila, na druhou stranu, v Brně mám zázemí, kamarády a nově nalezenou, skvělou práci.
Do toho jsem se připletl půl rok pekla, který se malinko prodloužil na asi 9 měsíců. Klára tak dala přednost šťastnému životu ve Vídni.
Před těmi dvanácti měsíci, jsem si říkal, že to hlavně nesmí dopadnout tak, že ztratím Kláru a práci. No a jak to všechno dopadlo? Nemám rád, když mám pravdu. ☹ Pokračování textu
