What the fuck is going on..? Aneb jedno malé velké vítězství…

What the fuck is going on..? Aneb jedno malé velké vítězství…

Začalo to nevinně… Po měsíci zmeškaný hovor od Evy. Vzhledem k tomu, že jsem měl ten den psát důležitou písemku z hydra, kterou musím napsat a nešlo mi to z hlavy, tak jsem tedy napsal, o co teda go…
Červeně Eva; zelené já; bold můj text; kurzíva (komentáře)

[To]: Evisek  [Sent]: 2008-04-22 09:55:25
Ahoj, volala jsi nebo jenom prozvanela? Ja uz jsem spal.

Odpověď:
[From]: Evisek  [Sent]: 2008-04-22 10:03:28
Chvili dyl to cinkalo. Jsem zkousela luck. Sem chtela zjistit co a jak si vymyslel s bydlenim…

Bydlení: Eva dostala 4+1 byt od maminky, která ji teď spolufinancuje inkaso a bydlí sama. Nejprve z toho měla pěkné depky a já jí z toho musel tahati, nebo jsem spíše měl, čekala to ode mne, bohužel já měl svůj život a do toho Eviččina jsem stejně moc nezapadal.

Následovalo:
[To]: Evisek  [Sent]: 2008-04-22 10:09:20
Rikam, ja jsem spal a tak jsem nevedel. Ja to mam nekde sepsane, mnt ja se potom podivam a poslu na mail.

Poslal jsem tento email:
——————————
Tak tohle je odpověď na tvou otázku – Jak bych si to bydlení představoval.

(Ono totiž jsme se o tom bavili již tak před měsícem, ale to bylo cca 4 posty z každé strany a skončilo to tím, když se Eva nasrala, kvůli tomu, když jsem nepochopil otázku: "Jak si to s tím bydlením představuješ?" Myslel jsem si, že Eva my nadhodí nějaké podmínky, za kterých mne ubytuje, ale doslova "ptala se ona mne.")


V přílote jsem poslal soubor uvedný níže.

####################################
Co bych asi nutně potřeboval:
—————————–
– Spát
– Jít na WC
– Osprchovat se
– Naházet si někde věcí z kolejí, ať je netahám domů.

Co by bylo nice, kdybych mohl:
——————————
– Použít tvé nádobí a lednici na jídlo atp.
– Vyprat si
– Podívat se na TV pokud tam bude něco zajímavého a bude monost
– Půjčit s balón na cvičení pokud ho zrovna nebude potřebovat
– Zajít si na net.
– Pokud by se nalo místo, hodit si k tobě do pracovny PC, nebo někam jinam, kdy tak.
– A pokud by se nalo místo na moje věci, tak  je někam hodit, a to nemusím vozit do FM a pak zase zpět.
########################################
[To]: Evisek  [Sent]: 2008-04-22 10:21:07
Mas to tam (cenzurováno@seznam)

Odpověď:
[From]: Evisek  [Sent]: 2008-04-22 11:19:39
Tak to jsem se toho dozvedela… Konkretniho asi nic… S praci to mas jak? Pripadne financni nadhled by byl fajn…

Na to jsem si trochu poklepal na čelo a přemýšlel, jestli jsem poslal to správné. Čeknu jsem si email a jo, poslal jsem ten správný soubor. Tak jsem si začal klepat na čelo znova, a říkal si, co tam není tak jasného. Našel jsem si číslo Evy a vytočil… nic.

Následovalo:
[To]: Evisek  [Sent]: 2008-04-22 11:45:18
Jak to myslis financni nadhled? Jako jednu praci uz mam, dalsi dve mam rozjednane, presne jeste nevim, mam co delat se studiem a sam se sebou. Jako jestli si myslis, ze bys mne jako mela zivit, tak na to no comment#1 a pokud Ti jde o najem, tak kolik? Jakto, ze jsi se nic nedozvedela? Jako muzeme si o tom kdyz tak pohovorit osobne, ale budu asi rikat to same. #2

#1 No Comment: Docela by mne to urazilo, dokážu se živit sám i bez ní a opravdu jí k tomu nepotřebuji.
#2 A taky jsem to samé říkal…

Tohle jsem už psal cestou ze Skácelky, kde jsem s tím začal. Říkal jsem si, že TOHLE je přesně to, co člověk potřebuje před písemkou, velmi důležitou písemkou. No nic, já si začal, že tak co se dá dělat, spolknout hořkou pilulku a doufat.

Odpověď:
[From]: Evisek  [Sent]: 2008-04-22 11:44:06
Jsem v praci. Jedine mail nebo sms…

Tahle sms byla odpověď na můj telefonát. Pak přišla na řadu písemka. Když jsem vycházel ze školy

Odpověď na mou sms:
[From]: Evisek  [Sent]: 2008-04-22 11:50:04
Zivit vubec. Nemam v planu. Kolik to je na tobe kolik si schopny dat. Nevim nic bo nevim kolik veci a tak… Jn, live best.. Este si tak doladit casy a volna..

Následovalo:
[To]: Evisek  [Sent]: 2008-04-22 13:37:03
Ja bych ani nechtel (zivit), ale kdyz jsi to nemela v planu, tak stale nechapu ten financni nadhled. Pokud Ti jde o najem, tak takhle:Rekni si cenu, jinak Ti klidne mohu nabidnou pitomosti jako 50/mesicne. Ale jako ted vazne: Vim, ze si budu schopen vydelat tak min cca 2000 s tim, ze se stravuji za 800/mesicne. Takze rad bych slysel, na kolik se cenis, ty jsi majitel, ty si diktujes cenu. A veci tak 3 tve kufry v aute. A nechapu tvou posledni vetu.

 

Následovalo příslovečné ticho po pěšině. A tak jsem druhý den i přes vytížený rozvrh (odevzdání převodovky, nahrazování automatizace v neznámou hodinu, schůzka s Hanou, domluva na Elektro, šprtání na automatizaci tj. zkoušku co bude/byla 2 dny později) napsal…


 

[To]: Evisek  [Sent]: 2008-04-23 12:08:18
Dostala jsi vcera tu posledni zpravu? Byla na tri casti… Ja jenom jestli jsi to dostala a premyslis nebo jsi to nedostala.

Následoval telefonát s cca tímto obsahem:
Kde jsi? Ty jsi ve škole? Jedu do centra k segře. Do školy za tebou nepojedu, (jako kdyby to bylo tak kurevky daleko, ale dobře no, tady to není o vzdálenosti, Eva tam ještě nejela).

Já – No dobře no, mám to dneska hektické, ale pokud to do dvou vyřídime, není problém, nemám zájem to odkládat na neurčito, jak navrhla Eva.

 

A tak jsem se sebral a jel na Klusáčkovu. Cestou jsem potkal nepříjemného revizora, kvůli kterému jsem málem jel na další zastávku (Nerudova), protože si musel "pořádně zkontrolovat" mou průkazku. Vybral jsem si lavičku, pustil Mobyho a čekal. Po 10min:

 

[From]: Evisek  [Sent]: 2008-04-23 12:41:13
Vyjizdim. Do 15m tam budu.

Odpověď:
[To]: Evisek  [Sent]: 2008-04-23 12:44:24
Ja sedim a cekam na lavicce u hriste co ma lenka tady za barakem.

 

A tak sedím a učím se na zkoušku. To, že Eva přijela jsem poznal vcelku hned. Měl jsem na plné kule sluchátka a Mobyho v nich. Buď si někdo pustil nahlas muziku z okna nebo si Eva klasicky pustila hudbu v autě na plné koule a stáhla okýnka, taková ta pátečně-sobotně-noční provokace, když chcete spát. Uvažoval jsem, co teď, ale zůstal jsem tam, kde jsem byl. Eva na mne hvízdla, kdo ví proč. Já moc dobře už nevidím, pár dioptrií už mám, ale už zdálky jsem viděl ten kyselý obličej, jako když proti Vám jde někdo, kdo je na Vás pěkně nasraný. (Níže je rozhovor, který proběhl, není přesný, nezapnul jsem si diktafon, ale tohle člověk jen tak nezapomene.)

Co se děje?
Nic se neděje.
Půjdeme nahoru nebo to vyřídíme tady?
Tady. (Spadl mi kámen ze srdce, doufal jsem, že to bude krátké a jasné, že Eva bude vědět, co vlastně chce.)
OK, takže jako co Ti nebylo jasné…?
Tak nějak všechno, jakože kolik jsi schopen dát, kolik můžeš nebo tak.
Zadíval jsem se do země, protože se mi nechtělo točit oči v sloup. Klasická Eva, člověk ji něco řekne, ale jako by to nebylo. Začal jsem opakovat: Jsem schopen si zajistit min 2000 s tím, že se stravuji  za 800/mesíčně. (Tj. 1200 se kterými bych mohl disponovat – pro kretény, co si to nedokáží spočítat)
To ne, to je málo. Tak alespoň 2000, jako elektrika, co tam budeš, nevím, kolik máš zdroj ale (A tak nějak věta v duchu, že můj zdroj je žrout elektriky, ale když jsem jí říkal, že mám jenom 550W Fortron za 3000, který je velmi hospodárný a dal jsem za něj tolik peněž právě kvůli tomu, aby tolik nežral, tak to už Eva opět neví + 19 let jsem žil v paneláku a 1000 za vodu měsíčně opravdu neutratím) plus voda, co tam budeš, jako ty 2000. A jakože ta věta s věcmi, kolik toho je, ty tři moje kufry, jakože nepočítej s tím, že Ti je tam povezu.
Cenu jsem nechtěl komentovat, byl jsem příliš zaneprázněn tím, abych nevypěnil kvůli tomu, že tohle mi mohla říci klidně do telefonu (tu cenu, ty kecy okolo ovšem jen tak říci do telefonu nejdou). Já s tím ani nepočítám. Já už u tebe nepočítám s absolutně s ničím. Chtěl jsem se obhájit kvůli těm kufrům. Eva dobře ví, co jsme vezli v X5 a potom s ní a pouze jsem nahradil pro ní již neznámý objem na známý objem, prostě normalizovat ho, ale to byla další chyba, jako cokoliv vysvětlovat Evě. Těmi kufry jsem Ti chtěl jenom říci kolik toho asi je. Jakože jsem nechtěl ať mi to tam vezeš. Prostě nechtěl jsem Ti do sms vypisovat vše, co budu mít nebo to, že se to do toho bytu prostě vleze (klidně dvakrát tolik věcí než mám) opravdu tolik věcí zase nemám. Ano, sice nevím, jak to tam u tebe teď vypadá (kecal jsem, nejsem blbý a čtu blog).
To máš pravdu, nevíš. Za ty dva měsíce, co jsme se spolu nebavili (měla svého medvídka, tak proč taky, měla svou hračku na hraní a já nebyl na ICQ a ne kvůli ní a moje telefoní číslo na měsíc zapomněla, nejvíce funny bylo když mi její sestra popřála k svátku, ale ona ne), tak se toho hodně změnilo (neřekl bych, jenom si našla kluka a tedy jiných okruh zájmu) a vůbec nevíš. Mám teď rozdělanou stěnu a… stěhoval bych se za 2 měsíce, to by už bylo vše opět jinak, to by už té 2,5 stěny snad oškrábala a dala do pucu. Stejně nechápu, kam bych dal sebe, když v obyváku podle jejích slov není místo a v pokoji by to nešlo. Kde bych jako spal? V ložnici ve třech asi ne. Pak mi ty naučené hlášky začaly procházet skrze mne, poslední věc, kterou jsem chtěl ještě vysvětlit bylo, že od Evy opravdu nic nečekám a nechci žádné výhody, však tady proč, po to "všem" co jsme si provedli a známe se jenom 3 roky a byli jsme bratr a sestra. Prostě nepotřebuji zacházení v rukavičkách. Jedině si je dát do sklepa, ale tam jako nevím, prostě… (Taky nevím, cpát monitor a 2PC za 50000 mi nepříjde jako moc dobrý nápad.)
Pak jsem si vyměnili několik vět na téme skladování věcí a to, jestli by se můj monitor a dva PC vlezli do 4+1, kde bydlí jeden člověk bez nábytku a má spousty vestavěných skříní. Po tom, co mi Eva řekla, že si ze svého bytu () nechce dělat skladiště, tak jsem přeladil stanici.
Eviku já vím, že jsem ve zbytku světa (myslím kontakt list, Eva je člověk, který si na takové věci potrpí a podle toho, kde jste v kontakt listu, tak tam jste i u ní jako takové a já byl ve skupině Ostatní nebo Zbytek světa, to už se nedozvím) a vím, že se prostě od tebe…
Ješíž… kdybys byl zbytek světa, tak tady s tebou teď nejsem a pošlu Tě rovnou někam.
Škoda, že jsi to neudělala už po tom telefonu. (Nemusel bych se jak kokot tahat ze školy a tak vůbec, ptal jsem se na to, ale to je prostě Eva.
Jo?
No, prostě já vím, že jsem kde jsem v kontakt listu, prostě jsem zbytek světa…
Nejsi sakra!
Tak jsem ve skupině ostatní, nebo… jak se to jmenuje ta složka, ve které jsem? (kultivovaně jsem se na to zeptal, opravdu mne to zajímalo, jak se jmenuje) Prostě nejsem…
Víš co, bydli si kde chceš! Podívej se na sebe a (a něco, čemu jsem moc dobře nerozuměl).

Eva se na patě otočila a zenechala mne mému osudu. Neměl jsem již bohužel šanci cokolik říci. Neměl jsem šanci říci, že děkuji za nabídku, ale i když jsem tam chtěl jít bydlet hlavně kvůli ní, ať není sama a kvůlí našemu přátelství, protože když jsem se v lednu hádali, tak se mi chtělo říci: "Přeci to po tom, co jsme zažili…" a já si na krásnu uvědomil, že tam toho moc není a bylo by tedy fajn něco podniknout, na co by dalo vzpomínat, ale nemohu si to dovolit a i když si myslím, že cenu nasadila takovou jako nasadila kvůli tomu, co se stalo a já opravdu nejsem u ní už "někdo" ale prostě jenom já.  A tak místo toho, abychom se bavili o ubytování a našli třeba kompromis, tak Eva si neodpoustila komentář, že nejsem zbytek světa. A má pravdu nejsem, jsem něco mezi. Jako Zombie – ani mrtvý, ani živý, ani zbytek světa ani oblíbený. A bohužel tohle je ta nejhorší možnost, která existuje. Bohužel už nemám opět zájem o x-letý věrnostní program, kdy člověk se bude snažit Evu snášet a nejít s ní do křížky a za po pár letech zístak její zájem. Ale tak to jsem odbočil. Co se týče ubytování… Nevadí mi cena, ale ty kecy, že nejsem zbytek světa. Já osobně, kdybych byl na jejím místě (5-6ti místná částka na účtu), tak by se mi huba pokřivila, než bych si řekl o peníze a nechal bych to čístě na svědomí dané osoby, ale to jsem já a já nejsem Eva. Říkal jsem si, jestli se mám potom přes sms omluvit za to, že mne nenechala domluvit, ale už jsem ze sebe dělal blbce dost dlouho. Eva má odpověď na vše, ale promiň nebo je to moje chyba/vinna (teď to nemyslím k tomuhle incidentu ale obecně) mezi nimi bohužel není.

A tak se tedy ptám What the fuck is going on…? Co jsem udělal špatně? To jsem byl opravdu tak hrozný, že jsem si tohle vysloužil? Prosím komentáře, jsem jedno ucho.
A mimo to mi opravdu vrtá hlavou jedna otázka – Proč teď? Proč se mi ozvala teď? Proč ne před měsícem, proč ne, když jsme se viděli naposled, proč ne za měsíc po zkouškách, proč teď? Na náhody nevěřím…


A proč malé velké vítězství? Protože jsem měl toho hodně co říci, ale vykašlal jsem se na to, vykašlal jsem se na marný boj, otočil se a zapomněl. Vzal jsem učebnici začal se opět v klidu učit – něco, co se mi opravdu každý den nepodaří.
A proč tedy píšu tohle? Ne, není to proto, že si něco nalhávám a nedokáži to hodit za hlavu. Jeden důvod je věta začátku odstavce a druhá je, že Eva, kterou jsem poznal, by si zasloužila funus, což tohle tak nějak je.

Reklamy

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Pocity (vržené na papír). Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s