Iromho – Říše za zrcadlem

Píše se čtvrtek, 27. 7. a je to několik hodin, co jsem přišel z práce Ohmori.
Prvotní nadšení a růžové brýle jsou pryč. Stále více si připadám jako ve filmu Václav a já jsem bohužel Václav. Čím déle tam jsem, tím déle se mění bílá hala na šedou,… černou,… ošklivou. Čím více poznávám lidi, tím více vidím jejich podivné odrazy v zrcadle. Čím častěji vystupuji na zastávce, tím více je obloha mdlá, pustá a nezajímavá. Tímto mi dává božstvo jasně najevo, že tento den bude ještě horší, než ten minulý. Atmosféra houstne, klima se ochlazuje. Začínám si všímat pohledů stranou, pohledů na mne, když jsem zády, šuškání, když mám špunty na uších. Vedu podivné rozhovory o podivných věcech. Stále více se projevuje nevraživost personálu vůči brigádníkům, novým lépe placeným cvičeným opicím. Opovržení vedení vůči lidským terminátorům surových železných polotovarů se stupňuje. Přesunuji se od jednoduchého kalení, k broušení kotoučů na třech strojích zároveň. Poznávám sociální infrastrukturu fabriky a s ní i tu část, která je shnilá do morku kosti. S každou hodinou, minutou, jedním výrobkem jsem blíž a blíž šílenství.

V této temné říši svítí jedno světýlko. Nedávno to byla ještě supernova obřích rozměrů, dnes je to díky neúprosnému rozpisu směn pouze červený trpaslík, který svítí od 13:50–14:05. To světélko se jmenuje Klára. Úžasná osoba, kterou jsem měl tu ČEST poznat. Když už nic, tak mi Ohmori dalo ji. Děkuji Ti, Kláro, že jsi mi zpříjemnila celý jeden den v práci i po ní, v tomhle týdnu pekla, v téhle jinak ošklivé říši. Děkuji Ti za to, že jsi byla v mnoha jiných směrech první. A co děkuji asi nejvíc,… vysála jsi ze mne nesmírné citové prázdno, které ve mně od jisté doby přebývalo. Prázdno, o kterém jsem sice věděl, ale odmítal si ho připustit. Děkuji.

Věnováno Kláře Nečadové.

Reklamy

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Každodenní život, Lidé, společnost atp.. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s