Jak žít jako sociální íkváč?

Tuhle v práci jsem měl dlouhou chvíli (staré) a tak jsem přemýšlel. Snažil jsem se vymyslet, co budu dělat s tou trochou peněz, co si právě teď vydělávám a zdali to mám vůbec zapotřebí se takhle ponižovat. A tak dumám, dumám… a zjišťuji, že jako sociální íkváč je celé v háji.

Co to je sociální íkváč? Je to člověk, jako já. Vzdělaný, nadprůměrné IQ (ale díra do světa to taky není) a inteligence obecně, který je původem nezdar nebo podivná kratochvíle přírody. Nezdar v případě, že se narodí dvěma rodičům, kteří mají tak vysoké IQ, že je minulý režim odstavil na okraj společnosti, a od svého potomka čekají génia. Podivná kratochvíle v případě, že se narodí rodičům, kteří jsou oba podprůměrně inteligentní, nikdy ničeho nedosáhli, protože na to neměli (obrazně řečeno) a tak vůbec, s problémy zajistit pro své potomky jakékoliv zázemí (citové, finanční atd.). Proto sociální íkváč. A druhá možnost je můj případ.

A tak jsem tak přemýšlel, jak takový sociální íkváč žije, kde a s kým. Obecně má dvě možnosti, jak vést svou životní linii. Přidat se na stranu mocných (rozuměj bohatých) nebo na stranu častých (rozuměj chudých početných). V prvním případě může jít například ještě VŠ, vystudovat a najít se dobrou práci. Stejně však nedohoní to, co už stalo. Bude trpět komplexem méněcennosti, protože bohatí, povrchní lidé, mu dají rádi, často a jasně najevo, odkud pochází. Bude žít mezi lidmi, do kterých prostě nezapadne, protože měl zcela odlišnou výchovu. Časem se také nakazí povrchností a alibismem a může se stát, že se ráno nepozná v zrcadle.
Druhá možnost je, vykašlat se na VŠ, jít do práce, lamentovat nad tím, že nešel na VŠ a nechat si vyměknout mozek za 50,-/hod hrubého. Ale jako íkváč se tam taky nebude cítit dobře, protože bude trpět blbostí, přízemností a omezeností lidského potenciálu okolo sebe. Časem chytne deprese, které si bude vybíjet na okolí, v horším případě na dětech.
Je tu však ještě třetí možnost, se kterou experimentuji. Žít jako sociální íkváč a nepřizpůsobovat se obecným tlakům na přidružení se k nějaké skupině. Je to však cesta zrádná a velice obtížná. Proč? Protože se dost často motá v podivných kruzích například v tom materiálním.

Dříve nebo později bude konfrontován s někým z vyšší vrstvy, který si může dovolit to, co o čem sociální íkváč jenom sní. Jelikož není přitroublý dělník odněkud z továrny, co nad sebou zlomil hůl osudu. Taky touží po těch všech kúl věcech. Nemůže si však nic koupit. Ne však proto, že by na to neměl. Pokud je hbitější nebo má opravdové přátele, může se dostat k dobré brigádě, o které se bohatí neradi dělí. Může si vydělat i ponižující prací, jako já. Bude to však k ničemu. Svou zahořklost a sebelítost bude ventilovat na někom, kdo se zrovna nachomýtne okolo. A když už si rozhodne něco koupit, něco drahého, nikdo to neocení. Přátelé, rodina ho zdupají za to, proč si kupuje něco tak drahého, když nemá co jíst. Rádoby přátelé nehnou ani brvou, nepochválí, nekomentují. A bohatí…? Ti si jednoduše koupí z fleku tu samou věc nebo ještě lepší. Pocit radosti rychle vyprchává, končí s příchodem domů, ke svým bližním. A tak si říkám, proč si kupovat drahé věci, na které nemám, nebo levné věci a připadat si potom jako největší lúzr?

A celé se to uzavírá v začarovaný kruh, kde není úniku. Íkváč chodí do školy, která ho nebaví. Nebaví ho proto, že žije život, který nenávidí. V podmínkách, které se mu hnusí. A tak touží dostat se na jiný level, spoří, ponižuje se, vydělává, kupuje, raduje. Raduje se však krátce, do té doby, než se mu jeho bohatý přítel předvede s ještě lepší věcí. Do té doby, než ho jeho chudý přítel nařkne z plýtvání a zkritizuje mu vše. A tak je opět smutný, život pro něj opět není fér. Jelikož není fér, nebaví ho. Nebaví ho škola, protože žije život, který…

A co s tím? Takových kruhů je více. Tenhle jde řešit jednoduše. Pokud máte přátele, kteří pořád jenom kritizují vaše rozhodnutí, vyměňte je. Pokud je to rodina, přítel/kyně, dejme jim vědět, že vás pěkně krká to, že vám zkazí všechnu radost. Prostě uvědomte si, že chtít něco, na co nemáte a stejně si to koupit, je vaše záležitost a vaše radost. Vyserte se na názory lidí, kteří vás nechápou, kteří ani nechtějí chápat. Vždy si položte otázku "Proč?" Proč si něco kupuji? Stojí to za to? Ohromím tím někoho? Využiji to? A materiálním kruhem to nekončí. Tato otázka se hodí všude – Proč se mám bavit s tím nebo oním člověkem, když je mi to nepříjemné? Proč dělat něco, co mne nebaví? Proč mám číst slova, která mi nic neříkají?

A jak tedy žít jako sociální íkváč? Nijak. Vykašlat se na všechno a na vše. Nemusíte být zrovna top10, ale nemusíte být všem za podivného kreténa. Vytyčte si vlastní zásady a držte se jich. Vyserte se na bohaté, jejich kúl věci s nosem v oblacích. Nechte je dusit ozonovou vrstvou, chudé nechte při zemi jako měkkou vystýlku pro bohaté, když našlapují a žijte někde uprostřed. Vždy připraveni na agresory, připraveni je poslat zpět na zem nebo tvrdě udeřit do rozkroku. Vybírejte si setsakramensky dobře své přátele, budete je potřebovat a zbavte se koulí u nohy. Zbavit se jich je velmi těžké a nezvládne to každý, ale ten pocit volnosti je k nezaplacení. Čekejte… čekejte na správný čas pro vás. Nečekejte však věčnost, někdy ten správný čas nemusí vůbec přijít.

Reklamy

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Lidé, společnost atp.. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Jak žít jako sociální íkváč?

  1. Doom napsal:

    s tím posledním odstavcem se dá docela dobře souhlasit i na obecné úrovni. vulgárně řečeno – vykašlat se na celej svět, najít si vlastní cestu a řídit se jenom pár důležitými lidmi z okolí. taky se tak snažím žít a docela to jde. svět je v podstatě irelevantní 🙂

  2. Vladimír napsal:

    uff, za sloh 5-proč ve větách chybí slova a věty nedávají smysl?

  3. KUTlime napsal:

    2Vladimír:Protože jsem to psal v docela silném rozrušení asi ve 3 ráno a krváceli mi oči. Dám to do latě. 🙂

  4. Pingback: Co blog vzal a co blog dal… | My space, my world.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s