O lásce, seznamování a pohledu muže, šovinisty

Včera jsem se v práci neskutečně nudil. Tupé zírání to příkazové řádky není, kdo ví jak zajímavá vědecká činnost. Možná proto jsem málem smíchy upadl z balónu při čtení tohoto článku. Při čtení mne napadaly spousty vzpomínek. A když si Sirocco přímo vyžádala pohled muže, nemohl jsem tuhle rukavici nechat nepozdviženou a musím do ringu hájit naše barvy. Je čas se otevřeně a bez skrupulí podívat na seznamování z pohledu muže.

Obsah:

1) Má odborná kvalifikace pro toto téma

2) O mně aneb kdo stojí na jedné straně barikády

3) Seznamování pohledem muže

4) Mýty a pověry při seznamování

5) Příklady

6) Shrnutí

1) Má odborná kvalifikace pro toto téma

Za svůj život jsem poznal a zkoušel to (tzn. „hitting on girl”) na věru více než 100 žen a dívek, ve věkovém rozsahu od 14 do 40 let, tak s polovinou jsem to dotáhl k nějakému fyzickému kontaktu (tím je myšleno aspoň polibek), o sex jsem se pokoušel s něco mezi 30-40 ženami (nepočítám to, takže nevím přesně), s 12 jsem měl jakýs takýs vztah o délce aspoň měsíc, o 3 z nich můžu říci, že jsem je opravdu miloval (+ jedno mladistvé, jednostranné vzplanutí). Opačné pohlaví jsem začal objevovat někdy ve 14 letech, 6 let jsem strávil v trvalých vztazích, které jsem bral vážně. 3 roky jsem s jednou partnerkou bydlel.

Ženy to byly různorodé. Od sestřenic mých budoucích bývalých, přes dcery nadřízených mé bývalé matky, až po mou učitelku nebo mé studentky.

To jest má kvalifikace v čisté statistice.

2) O mně aneb kdo stojí na jedné straně barikády

V článku Siroccogirl mi citelně chyběla informace o tom, kdo stál na druhé straně barikády. Dovolte mi tedy, abych vás, kteří mne ještě neznáte, v pár větách a mnoha slovech seznámil se svou personou.

Narodil jsem se v XYZ (skrývám svůj původ, protože věřím, že You can take the girl out of the village, but you sure can’t take the village out of the girl neplatí pro mne) a za pár let minu značku 30 let. Jsem tudíž stále mlád. 🙂

Život se se mnou nemazlil. Dětství jsem měl krátké, bolestné, smutné, osamělé a čínské (tj. začal jsem pracovat ve 14cti). Se svou biologickou rodinou se mnoho let nestýkám, pro mne jsou to naprosto cizí lidé. Tudíž nemám žádnou otravnou tchýni a ani nejsem fixovaný na svou matku. 😀

Jsem promovaný inženýr v perspektivním oboru, za 18 měsíců i promovaný doktor v ještě perspektivnějším oboru. Krom toho mám celou řadu dalších odborných kvalifikací v různých oborech. Můžete se mnou hravě pochlubit na školním srazu po 20 letech. 😛

První věc, kterou o mne známí říkají: “Je chytrý,…” a pak už si většinou začínají vymýšlet a tahat věci z patra. Sám si to o sobě nemyslím. Přiznávám pouze nadprůměrnou sociální inteligenci a schopnost přežít, ale nemusíte se tedy bát mne vzít do vašeho oblíbeného klubu intelektuálů. 🙂

Aktivně se věnuji bodybuildingu, a mnoha jiným sportům. Po většinu roku mám 7-8 % tělesného tuku, většinu letních měsíců pod 5 %. Pro případ nárazového pocitu hladu, nosím na břiše pekáč buchet. Standardně nosím o 25-35 % více svalové hmoty než běžný muž. V obličeji nejsem nic moc, ale jinak dělám, co se dá. Na pláži se za mne stydět rozhodně nebudete. 😎

Nekouřím, nepiji alkohol, nejím blafy. Od divokého kulinářského pokusu s pečením “veselého” cukroví se svým bývalým spolubydlícím o Vánocích v roce 2010 už nepožívám ani žádné omamné látky a vím, že nikdy už nebudu. Nikoho k abstinenci nenutím, u lidí pouze netoleruji kouření v mé přítomnosti. Jako party boj neobstojím, na druhou stranu se nemusíte bát, že vás nebude mít kdo odvést autem domů, nebo že se opiji, upřímně vám řeknu, co si o vás myslím a u toho vás ještě pozvracím. 😉

Umím vařit. Dělám to dokonce i rád. Umím taky žonglovat. Zatím jenom se 3 míčky.

Zdravotní stav až na drobnosti v pořádku. Netrpím žádnou genetickou vadou ani predispozicí k vážné chorobě. Dole jsem obdařen, netrpím komplexy.

Mám široké spektrum zájmů, že by i duha mohla závidět. Jednodušší bude říci, že se nezajímám kosmetiku, bulvár, Justina Biebera a Lady Gaga. Nevím, co to je Gangnam style, i když ho do mne tady všichni hustí kompresorem. Jinak si se mnou můžete povykládat na úrovni o čemkoliv.

Profesně jsem se zatím zcela nevyprofiloval, kdo ví, jestli někdy vůbec. Můj profesní životopis má 8 stran, hýří zkušenostmi, skvělými posudky a superlativy. V současné době mám několik živností. Vážně přemýšlím nad kariérou podnikatele, vysokoškolského profesora a agentem UZSI [nedělám si srandu :-)]. Která žena by si nepřála mít jednoho muže a zároveň osobního trenéra, výživového poradce, maséra, IT technika, psychiatra, intelektuála a agenta tajné služby v jednom?

Finančně jsem soběstačný. Když jsem před dvěma a něco lety nastupoval na PhD studium, byl jsem v podstatě žebrák. A to doslova. Neměl jsem žádné úspory, žádné zaměstnání, žádné bydlení. Nic. PhD bylo pro mne „snadné“ východisko. Za tu dobu, při průměrné výši doktorského stipendia v ČR 7000,- Kč/měsíc, se mi podařilo nashromáždit přes čtvrt miliónu korun a přitom žít docela na úrovni, platit nájem a mít více drahé elekroniky, než je zdrávo. O práci opravdu nouzi nemám, ba naopak, často zaměstnávám i lidi okolo sebe.

K mým nedostatkům patří to, že mám příšerně vysoké ego [ 🙂 ], neskutečný pragmatismus, lásku nevyjímaje, genetické predispozice pro dyspepsii a občas se šťourám v nose.

Shrňme si tedy tento krátký odstavec o mně. Hlavě to mám srovnané, hlady netrpím, co se týče žen a života už si nepotřebuji nic moc dokazovat. Výzvy by tu byly, ale už se umím ovládat. Papírově mám tedy všechny předpoklady. U mých dveří s nápisem Nightclub 602 by měla stát fronta žen. Ale až na jednu noční příhodu, kdy jsem při cestě na záchod ve 3 ráno zakopnul o značně opilou mladou dívčinu, jež byla tak špinavá, že jsem ji ani neodtáhnul ke dveřím souseda, nikde žádná fronta! Jak to? Ono totiž jedna věc je teorie a druhá věc je praxe. 😉

3) Seznamování pohledem muže

Většina mužů pohlíží na seznamování jako na možnost a způsob jak si vrznout. Jestli si dámy myslíte, že tam je i něco více, tak až na několik, statisticky bezvýznamných a pravidlo potvrzujících, výjimek je to mýtus. Ale to bych už kanibalizoval bod 4).

Seznamování je pro mne úmorná patálie. Na diskotéce se většinou zajímavé dívky nevyskytují. Pěkné ano, ale z dutých blondýn jsem už vyrostl. Kdybych nějakou chtěl, tak si koupím opravdovou Barbie od Mattela a ne někoho, kdo si na ni hraje. Seznamování jinde má, po většinou, pramalý úspěch. Většinou jsem narazil na zadané, blbé nebo blbé a ještě k tomu zadané slečny. Seznamování na jiných místech, než k tomu určených, často vede k tomu, že se s někým seznámíte tak říkajíc „nechtíc“, tj. s někým, koho byste radši neznali, ale je vám to blbé a vy s ní/ním musíte udržovat kontakt. Také často narazíte na někoho, kdo se seznamovat vůbec nechce, i když to zoufale potřebuje. Úplnou specialitou jsou ženy, které se chtějí seznámit, ale když je pozvete na rande, tak mají tolik výmluv, že by se za to ani vláda ČR musela stydět. Bohužel, tento typ potkávám často.

Seznamování je pro mne neskutečně únavná a vyčerpávající záležitost. Nutí mne k tomu jenom jakési přirozené pudy, které nedokážu nijak utišit. Když řeknu, že studuji PhD v aplikované mechanice, tak obratem hned dostanu odpověď, že tomu dotyčná nerozumí. Však bodejť by jo, vždyť tomu nerozumím ani já.   Nikdo po Vás nechce, abyste tomu rozuměly. Stačí, když projevíte zájem. Když řeknu, že pravidelně cvičím, dostanu odpověď, že taky pravidelně cvičí – jednou či dvakrát ročně. Když řeknu, že jsem výživový poradce, každá má hned tendence se mi ospravedlňovat za to, co jí. Vždyť mně je to srdečně jedno!!!

No nic, popojedem…

4) Mýty a pověry při seznamování

Nejprve pár inzerátů mužů a můj komentář:

Ahoj, máš podobný problém jako já? Jsi momentálně sama a chceš s tím něco udělat, tak neváhej a odpověz pohlednému klukovi, který už neví, kde jinde by tě mohl najít. – Pohledný kluk a neví, kde by našel dívku? Tady něco smrdí.  

Blíží se konec roku,a každý si zas a opět bude davat různa přaní atd. Já mám jen to jediné snad splnitelné?? Hledám ženu,která je hodně tolerantni.chapavá,sport.založená. Žena která ví co chlap praci zaměstnany potřebuje. Vím jaký život je krutý,ale ženska slovíčka,smích mi chybí. Jsi li štíhla menší postavy,bezdětna tak se ozvi. Jen OV – Zoufalec už od pohledu. Ve svém okolí má samé malé, tlusté a dětmi zatížené ženy. Krom toho nezvládá gramatiku.

Možná existuje hodná, štíhlá trochu hezká a hodně charakterní holka, která přesně ví co nechce a potřebuje někoho pro život a mít s kým se zasmát. Rovnocenný vztah ideální po všech směrech by byl bezva. Děti a dobrmani vítáni, ale nejsou podmínkou. Pár řádek o sobě ano. Už ani nevím, kdy jsem byl v kině nebo na lyžích. Prostě nebyl čas. Změníš to? Písni něco o sobě a uvidíme… – Myslím, že to poslední, po čem ženy touží je, někoho začít měnit v 41 letech. 

Hledám dívku na diskrétní schůzky s orálním sexem. Solidní dohoda, bez zbytečných komplikací. Více po e-mailu. – Tento pán bude opravdu zajištěný.

Úspěšný podnikatel velmi sexuálně náruživý hledá milou ženu nebo i slečnu s vlastním zázemím, která má ráda sex, víno a život. Jsem velkorysý a budu Tě hezky rozmazlovat. Diskrétnost + zdraví jsou samozřejmé, na ostatním se jistě domluvíme! – Sexuálně náruživý v 48? Pochybuji. Navíc, ač úspěšný podnikatel, nemá vlastní, diskrétní zázemí. Opět tady něco nehraje. 

Hledám studentku VŠ, která si chce po materiální stránce studia zpříjemnit a zpohodlnit. Jedna z cest je přes občasné a diskrétní schůzky s inteligentním, atraktivním a spolehlivým mužem. Ozvi se mi. – Vysoce inteligentní, atraktivní muž připíchne svůj inzerát na nástěnku VŠ, popř. vymyslí nějakou rafinovanější kulišárnu.

Nyní pár věcí, na které jsem za ta léta přišel:

Protiklady se přitahují. Tohle je neskutečně infantilní názor. To platí v elektromagnetizmu, ne ve vztazích!

Muži hledají především sex. Máme to geneticky dané. Dámy, může se vám to nelíbit, můžete se okolo toho vztekat, můžete kvůli tomu hlavou prorazit zeď, ale každý muž, se zdravou hladinou testosteronu, myslí při seznamování se ženou primárně na sex s ní.

Mladý a úspěšný – no buď jsme mladí, nebo úspěšní. Obojí většinou nejde. Opravdový úspěch je běh na dlouhou trať. A když už doběhnete, tak zpravidla nepotřebujete nebo nechcete hledat ženu na seznamce. Ve skutečnosti, zajištěný podnikatel se seznamce vůbec nevyskytne, protože to bude většinou i inteligentní muž, ve vyšším věku, který už má dost zkušeností, známostí i rozumu na to, aby se seznamkám vyhnul. Mimochodem, opravdu mladý a úspěšný muž nemá čas hledat na seznamce. A vůbec… kdybych byl muž a potřeboval hledat ženu na seznamce, asi bych se neoznačil za úspěšného muže. Neskutečný alibismus ze strany mužů vůči ženám.

Zajištěný podnikatel nebude hledat hloupou, zakomplexovanou ženu na seznamce. Ten si ze svého „zajištění“ koupí zájezd do Thajska, kde ho budou obskakovat konkubíny o 2 řády pohlednější než na oněch seznamkách. Popř. si zajede na Kubu, či jinou rozvojovou zemi, vybrat si tam nějakou hezkou nevěstu. Nedělám si srandu, ono to tak vážně je a funguje. Primárně je to kvůli tomu, že ženy si tam mužů váží, nevyhlížení pana Božského na každém rohu a hlavně – mají v hlavě jasno. Dámy, zamyslete se nad tím.

Mladý, úspěšný podnikatel, sportovec je přesně to, co to není. Je muž, který se většinou snaží nějak zoufale vydělat jmění, tráví většinu času v práci, a když už ne, tak vás bude tahat na nějaký adrenalinový zážitek. Tohle jsou přesně typy mužů, od kterých jejich partnerky utíkají na seznamky pro někoho nového.

Skuteční inteligentní, úspěšní a zajištění muži nemají problém se seznámit. Ženy se na ně lepí samy, i když se k nim chovají jako ke kusu hadru. Už vůbec nehledají nějakou s vlastním zázemím, protože se jde buď do hotelu (peníze se neřeší) anebo Ti inteligentnější si dohromady, se stejně založenými kamarády, pronajmou malý byt na opačném konci města, kam si slečny vodí. V bytě bývá většinou nenápadný kalendář, kde jsou různé značky. K čemu slouží, si domyslete. Takže dámy, když se ocitnete v takovém malém, útulném bytě, který je zařízený tak na půl, zpravidla někde na periferii, tak, milé dámy, vězte, že jste našly opravdu zajímavého muže.

5) Příklady

Zde uvádím příklady některých seznámení, která mi utkvěla v paměti. Uvedeno jméno, věk dotyčné a v závorce můj věk, když jsem dotyčnou potkal.

Vendula 14 (16)

Má první láska. Potkal jsem ji v hudebním klubu při hromadném tanečku. Byl jsem do ní zamilovaný od první chvíle, co jsem ji spatřil na parketě. To jsem netušil, že je to sestra jedné slečny, o které všichni kluci ve škole básnili. Tu slečnu jsem shodou okolností znal přes kamaráda, zkusil dostat číslo a taky ho dostal. Měla pronikavý, nezapomenutelný pohled. Po první schůzce v čajovně jsem z ní byl naprosto na větvi. Byla vyspělá, měla to v hlavě v pořádku, dělala karate, hodně cestovala. Prostě jsem si z ní sednul tvrdě na prdel.

Problém byl, že byla první a nasadila laťku až příliš vysoko.

Lenka, 22 (25)

Zrzavá tanečnice. Tančí hodně latinu a taky je dobrá v pole dance. Bohužel je slabá na matematiku (a kultivované chování). Nebaví ji to a nechápe, proč se matematiku musí na ekonomické škole učit. Chtěla by být budoucí ekonomkou, ať to znamená cokoliv. Snažil jsem si ji vysvětlit, že ty blbosti, které se učí, bude dříve či později potřebovat a když se je opravdu naučí, tak bude opravdu dobrá a nebude mít nouzi o práci. Myslím, že to bylo marné. Doufám, že zůstane u toho tance, to ji opravdu jde.

Seznámili jsme se v posilovně, kde jsem dělal trenéra. Když jsem jí dal číslo, tak ho hned roztrhala (jak mi později řekla), protože měla známost a další nepotřebovala. Jako trenér jsem zneužil svého postavení a zjistil si její celé jméno. Více už jsem nepotřeboval. Proklepnul jsem si ji (tj. vložil její jméno do Google) a našel spousty informací. Velice mne zaujala. Brzy jsem navázal kontakt a skrze doučování matematiky jsme se i sešli. Nějak se jí zalíbil můj vzpřímený postoj a pekáč buchet na břiše. Ale to už bych zabíhal do zbytečných podrobností a hlavně intimností. Faktem bylo, že mi hned neřekla, že je zadaná a já věděl, že se svou bývalou (tehdy současnou) to není tak horké, abych si s Lenkou nezačal. Nicméně, k ničemu vážnému nedošlo hned z několika důvodů.

Lenka sama sebe staví do role princezny, dámy a mimo běžnou tupou masu. Problém je, že ze sebe dělá až příliš velkou blbku, snaží se být až příliš důležitou a komerční. Tohle mi nejde moc pod nos. Vždycky jsem se vyhýbal ženám, pro něž byly boty značky Prada nebo kabelka od Diora více, než zájem o partnera. Dámy, zamyslete se, jak na vás působí muž, co pořád mele o počítačích, svém drahém automobilu či naleštěných golfových holích? Hmm? Ring the bell? Ano, přesně tak na nás působíte vy. Zpátky k Lence…

Někdy mluví tak, že by se za to cikánský dlaždic z Ostravy-Vítkovic styděl, netrhá si chlupy, které jí rostou z bradavic a znamének různě po těle. Pro delší vztah bych musel oslepnout a ohluchnout. Někdy se hold i takové povrchní detaily počítají.

Na druhou stranu, je to skvělá žena, dobrá kamarádka. Jsme stále v kontaktu.

Jana 20 (20)

Nenápadná bruneta. S Janou jsme se poznali na výšce, v prváku, na kolejích, v TV místnosti. Tehdy měla ještě přítele, takže nic nepadalo v úvahu. Já byl taky zadaný a měl jsem svých starostí dost. Často jsme se vídali, hráli deskovky, bavili se o knížkách. Přečetla jich stovky, možná tisíce. Často četla o tématu muži vs. ženy. Byla nesmírně sečtělá a přirozeně inteligentní. Když se stala na krátko svobodnou, tak jsem se snažil jí být spíše oporou, než abych na ni dorážel. Navíc jsem byl v už dlouhodobém vztahu. Když ten skončil, Jana měla už jiného. Stejně se mne jedna naše společná známa zeptala: „A co Jana?“ Na to jsem ji odpověděl: „Co by, už má jiného.“ Což byla pravda. Nakonec se z toho jiného vyklubal velice vážný vztah. Bohužel, nevybrala si zrovna moc vhodně. Záměrně neříkám dobře, protože zase až tak dobře jsem ji do hlavy neviděl. Bylo to její rozhodnutí. Vybrala si muže, který se o ni postará, dá jí jistotu, kterou potřebovala a potřebuje, ale myslím si, že si vůbec neváží jejího duchovna, které je bezbřehé. Je mi to líto, že člověk vedle ní, nedokáže ocenit to, co je na Janě nejvíce úžasné.

Nicméně, respektuji její rozhodnutí. Neměla to v životě jednoduché, prostě se jenom přirozeně přizpůsobila, tak jako já. Je to jedna z mála osob, které si vážím. Byla pro mne dobrou kamarádkou, když jsem to potřeboval. Přál bych si, kdybych jí to mohl někdy nějak oplatit.

Michaela 18 (24)

Seznámili jsme se na chatu, domluvili si schůzku za účelem sexu. Být to v Brně, tak bych po 2 minutách u ní v bytě udělal, tzn. otočku, ale jelikož to bylo mimo Brna a bus mi jel až za 6 hodin, musel jsem 6 hodin protrpět s ní. Tahle zkušenost mne naučila to, že schůzky for fun už jedině v Brně. Anebo si vzít peníze a číslo na taxíka.

Těžko bych na této slečně hledal něco pozitivního. Tragédie sama. Mentálně i v posteli. V bytě měla neskutečný nepořádek, do některých místností nešly ani otevřít dveře. V bytě měla psa, který se sám chodil venčit do předsíně na noviny. Nenabídla mi ani čaj (ne, že bych ho z hygienických důvodů přijal). Vypadl jsem hned, jak to bylo možné.

Beata 21 (26)

Plavovlasá barbie. Sešel jsem se s ní jenom proto, že jsem ji po 2 letech znova potkal na koupališti, kde jsme se poprvé potkali a dali se do řeči. Tehdy měla přítele, cizince, jak jsem později zjistil. Chtěl jsem ji trochu poznat, když už jsme se znova „osudově“ setkali. Navíc, jsem zrovna tehdy trpěl značnou osamělostí (i když jsem měl vážný vztah) a frustrací ze svého života, tedy spíše krysího závodu, který jsem vedl. Na první schůzku dorazila ve vší parádě. Zmalovaná od hlavy až k patě, ve večerních šatech. Málem jsem padl na hubu, když jsem ji viděl. Ne, že by byla tak omračujíc krásná, ale kvůli tomu, jestli to myslí vážně. Tahle to dopadá, když se lidi nedomluví, kam půjdou. Chtěl jsem jí totiž vzít jenom do čajovny. Nedomluvili jsme se proto, že Bea byla další, z mnoha žen, které jednak chodí na schůzku pozdě a jednak trvá klidně i 2 týdny, než se s nimi domluvíte, ač nemá žádné zájmy nebo v té době třeba školu.

Zjistil jsem, že jsem o moc nepřišel. Většinu konverzace jsem musel odřít sám. Leklá ryba nadělá více povyku než ona. Takové rande alá výslech. Kdy jeden mlčí a druhý se pořád ptá. Jelikož bydlela hned vedle, tak jsem se s ní sešel ještě několikrát. O tom, že jsem měl přítelkyni, jsem ji nikdy neřekl. Ne, že bych to zapíral, ale neobtěžovala se totiž zeptat nebo vůbec zjistit, proč ji zvu ven. Nemám rád tento typ žen. Když už nic, tak se na ni aspoň hezky koukalo. To s člověkem udělá pocit samoty. Na, tuším, druhé nebo třetí schůzce asi 3 minuty souvisle mluvila sama. Bohužel pouze jenom o její kamarádce a jejím vztahu s mužem, který se Beatě nezdál. Taky mi často opakovala příběh o jejím bývalém, cizinci, jak se jím nechala okouzlit a jak na ni kašlal, jak s ní pravidelně nesouložil a jak ho začala podvádět. Ideální téma ke konverzaci při seznamování. Shrnul bych to slovy – ač krásná, možná i inteligentní, nudná jako povlak od polštáře.

Veronika, 24 (26)

Velice srandovní slečna. Potkali jsme se na chatu, protože jsem se cítil osamělý, i když jsem měl vážný vztah. Byl jsem tam zcela nezávazně a bez nekalých úmyslů. Verča byla ten typ, který napíše, že ho vzhled nezajímá a přitom napíše jenom tomu, kdo se jí líbí. Trvalo mi asi 4 minuty, než jsem ji poprvé trollnul. V reálu asi 30 vteřin. Hned, jak jsem ji poprvé uviděl, tak mi bylo jasné, že by nic nebylo, i kdybych byl v tu dobu svobodný. Nechtěla mi dát své telefonní číslo, což pro bylo pro mne jasné znamení. Takové slečny se většinou často seznamují, často je otravují úchyláci, tudíž Vám nechtějí dát číslo, ale také to znamená, že k vám mají už od začátku despekt, který si přináší z předchozích zkušeností. Člověk musí vynaložit dvojnásob úsilí na získání takové ženy a přitom to ani nestojí za to. Nemluvě o tom, že to určitě nebude hrát jenom na jednu stranu.

Jak už mi ukázala na chatu, měla značně schizofrenní chování. Na jednu stranu chtěla zhubnout, ale nic proto nedělala. Nemá zájem o chlapy a přitom zaplatila 2000,- Kč nějaké seznamce za VIP účet a nabídky od lepších chlapů. A to se mi předtím přiznala, že má hluboko do kapsy, protože nemůže najít brigádu.

Opět bez zájmů a zajímavých životních dramat. Její bipolarita mi dávala značné množství munice proto, abych ji mohl konstantě trollovat. Moc se jít to nelíbilo, ale mi to byla putna. Chtěla jít do jedné, konkrétní kavárny, což mne překvapilo. Byl jsem rád. Doufal jsem v kulturního ducha. Opak byl pravdou. Sbírala razítka do jakési kupónové knížky oné kavárny. Při ceně 69,- za espresso (výrobní cena takové kávy je cca 9,- Kč, mám to z první ruky) a nutném počtu 12 razítek pro jedno espresso zdarma, jsem si já a moje kalkulačka ťukali na čelo WTF?

Celé „rande“ jsem ukončil větami: „Víš, Verčo, já Ti řeknu, proč nemůžeš najít práci. Na jednu stranu říkáš, jak se snažíš hledat práci, jak posíláš životopisy atd. a přitom říkáš, jak Tě práce nebaví, jak je pro Tebe otravné někam chodit na nějaké pohovory a ztrácet tím čas. Já bych Tě ve své firmě nechtěl, takový člověk je absolutně k ničemu.“ Na to mi odvětila: „No nic, KUTlime, myslím, že půjdeme.“ Moje poslední slova: „Ozvi se!“ pochopila velice správně a už se nikdy neozvala.

Lenka 20 (23)

Draze jsem litoval toho, že jsem se s nikým nedomluvil na to, aby mi 15 min po začátku rande zavolal, že mi hoří barák, který nemám. Medička v 1. ročníku VŠ, na schůzku přišla ve stejném (příšerném) kostýmku z fotek, které mi poslala. Celou dobu na sobě měla černé brýle, i když jsme se potkali uprostřed noci. Myslím, že jsme se nějak seznámili na ICQ. Tehdy jsem ho ještě používal.

V obličeji vypadala tak 30, hubená od přírody, ale svalová hmota žádná. Typ, co ji plácnete přes zadek a ona se buď zlomí, nebo imploduje. Ač jsem si od medičky sliboval intelektuální stimul na úrovni, dostalo se mi periodického plkání o škole, kde toho mají moc (jste budoucí doktoři, co jste sakra čekali!!!), o jejím podnájmu, jak je drahý, jak má špatnou paní domácí, jak se dcera paní domácí neumí oblékat, jak je strašně blbá atd. Faktem je, že Lenka sama byla blbá jako víčko od okurek, jako její pacient bych si radši podřízl žíly. Tehdy jsem byl ještě naivní a myslel si, že to třeba druhá schůzka zlepší. Ale kdeže… Zase na sobě měla stejný kostýmek. První polovina byla jak přes kopírák té první a druhou polovinu jsem si už vesměs nebral servítky, trochu si ji dobíral a potom z nouze začal mluvit o sobě. Ne, že by ji to zajímalo.

Sektářský typ, bez zájmů, emoční inteligence na úrovní polárního medvěda.

Když jsem ji o rok později potkal, zase ve stejném kostýmku, tak jsem přejel mráz po zádech.

Radka 22 (24)

Velice typická, atypická slečna. Jako mnoho jiných, o které jsem se pokoušel, věnovala dost času seznamování, ale straně málo času věnovala opravdovému seznámení. Nebo si aspoň si na to hrála. Než jsem ji ukecal na první rande, tak to uběhl vcelku měsíc. Tehdy jsem měl na to ještě nervy. Teď už bytostně nesnáším ženy, které si hrají na zaměstnané a pro které je návštěva obchodu s kozačkami důležitější než si jít seznámit s mužem svého života.

Atypická byla v tom, že je bývalá věřící, která v době, kdy jsem ji potkal, studovala křesťanskou východu pro základní školu. Potkala kluka a nevěděla komu dát svou lásku, jestli jemu nebo Bohu (nevěděl jsem, že Bůh je tak žárlivý), v podstatě jí z toho hráblo, začala se sebepoškozováním, dietami a skončila v blázinci a do teď je divná. Co dodat, když vám tohle vyklopí na první schůzce. Teda, krom toho, že je „divná“. To jsem poznal sám, hned po pár minutách. Proto jsem se ptal a proto mi to všechno vyklopila. Krom toho, že, typicky, neví, co chce, tak se ráda fotí nahá a její fotky jsou k nalezení na internetu. No ideální učitelka křesťanské výchovy na ZŠ.

Jinak docela čupr holka, a když už nic, tak byla otevřená, upřímná a tu a tam se zeptala i na něco o mně. Jsme stále v kontaktu.

Martina 27 (26)

Potkal jsem ji při jedné soutěži. Pracuje v jiném útvaru naší obří organizace. Zaujalo mne na ní její exotické příjmení, věk a to, že se bude rozvádět. Chtěl jsem tomu přijít na kloub. Sakra, když to tak píšu, tak jsem si to vlastně vykoledoval sám.

Setkali jsme se na bruslích, protože „neměla s kým“ jít a já taky ne. Když si chci jít zabruslit, tak nikoho nezvu, protože mne všichni brzdí. Když se chci s někým seznámit, zvu na brusle. Brzy jsem pochopil, proč neměla s kým jít.

Martina byla (a asi dosud je) vychovávaná v přísné rodině, kde nějaké náctileté randění bylo tabu. A vůbec mi přišlo, že jakákoliv radost ze života, byla tabu. Svého, tehdy brzo minulého, manžela poznala na dovolené v Egyptě. Okouzlil ji místní, snědý domorodec. Nevím a nevzpomínám si, ale vsadil bych se o to, že to byl její první přítel/sexuální partner. Jediný způsob, jak ho potom dostat do ČR, byla svatba, takže se vdávala po (asi) pár měsících vztahu na dálku. No, a když spolu začali bydlet, nabraly věci rychlý spád. Malovala si věci na růžovo. Brzy zjistila, že to nepůjde a přišel rozvod. A teď Martina sedí a čeká. Na co? Kdo ví.

Většinu naši první schůzky se nebylo moc o čem bavit. Žádné zájmy, žádné životní dramata. Tak jsem se bavil aspoň o sobě, nic jiného mi nezbývalo. Dost mužů to tak dělá, když je žena na schůzce nudná nebo nejeví zájem a ženy si dost možná proto myslí, že nás baví se poslouchat. Dámy, opak je pravdou, rádi bychom slyšeli něco o vás. A o vás, znamená o vás, ne o vašich bývalých, kamarádkách nebo hrozné kolegyni, co nemůžete vystát!

Nevzpomínám si 30? (23)

Moje první a poslední schůzka přes seznamku. Lovil jsem v sekci flirt, protože jsem byl po delším vztahu a na další jsem se necítil. Sám jsem si vyvěsil inzerát jako žena. Přišly mi stovky odpovědí. Děsně demotivující pro začínajícího lovce na seznamce.

Vybral jsem si inzerát s fotkou. Dlouho jsem přemýšlel, co napsat. Svou odpověď jsem začal slovy: „Zaujal mne Tvůj inzerát a Tvá fotka…“. Lhal jsem. Inzerát tuctový. Z fotky nebylo nic moc poznat, brzy jsem pochopil proč. Když jsem ji potkal poprvé před Špalíčkem, tak okolo mne jenom prošla, aby si mne oťukla. Já zaregistroval její pohled. Už tehdy jsem měl bystré oko na jiné lidi. Modlil jsem se, aby to nebyla ona dotyčná, co se s ní mám sejít. Byla.

Nevzhledný make-up, BMI větší, než povolená rychlost v obci. Fotka byla záměrně nic neříkající, jelikož téhle slečně nic jiného, než seznamování přes inzerát nezbývalo.

V hlavě to měla vcelku srovnané. Většinu času naší první schůzky žvanila o jiných mužích, z jiných inzerátů. Vyloženě ideální přístup pro první rande, řekl bych. Myslel jsem si, že to je nějaký úlet z její strany, ale mnohokrát jsem se setkal s tím, že ženy potřebují nutně informovat svého dalšího muže o tom, jak skvělé/hrozné partnery měly v minulosti, jak je muži zklamali a jak se z toho už poučily. Proto hledají a scházejí se s úplně cizími muži ze seznamek, že?

Když si chtěla dát druhou schůzku za účelem sexu, tak jsem pochopil, že moje „Ozvi se“ na konci naší první a poslední schůzky vzala vážně. Domluvil jsem si s ní schůzku a nepřišel. To už pochopila. Už nikdy mi (na štěstí) nenapsala.

Eva 40 (24)

Tady musím hned poznamenat, že mi tvrdila, že ji je zrovna bylo 35, až potom to z ní vypadla pravda, když se chytla sama do vlastní pasti. Nevím, proč mají ženy potřebu lhát o svém věku. Setkali jsme se na jedné stránce, kde lidé sdílejí své fotografie. Domluvili si první schůzku. Dostavila se vychrtlá, pihovatá zrzka, bílá jak ředitel vápenek. Půlku času strávila monologem o svém bývalém manželi, který ji v podstatě v rozvodu okradl o spousty peněz, protože přišel do manželství jako chudák. Děsně jí to leželo v žaludku. Dále mne pak detailně informovala o svých dětech a o svých minulých friend with benefits. Na druhou schůzku jsem přišel jenom z lítosti k ní, k tomu, že si neví, jak si stáhnout 9. sérii Červeného trpaslíka a ze zvědavosti, jaké to bude v posteli, až budu tak o 20 let starší. Tehdy to byl velice levný sex. Stálo mne to jenom jeden lístek do jakési zapadlé vesnice za Brnem a jedno prázdné DVD. Naštěstí na druhé schůzce už tolik nemluvila. Dívali jsme se na Červeného trpaslíka, a když potom pustila porno, já pochopil, co se asi bude dít. Problém byl, že ono porno bylo zajímavější než ona samotná.

Dostal jsem to, proč jsem přišel, a za odměnu po dobrém výkonu mne nakrmila rohlíkem se šunkou. Takovou tou z toho papírového obalu. Typický oběd řemeslníků a lidí, co neumí vařit. Pochopil jsem, proč se asi manžel chtěl rozvést. Jako bonus mne ještě odvezla domů. Chtěla se znova sejít, ale jelikož intelektuálně byla tak o 5 let mladší než já a v posteli předvedla skoro panenský výkon, na další schůzku nedošlo.

6) Shrnutí

Co říci závěrem? Dovolím si malé doporučení.

Dámy, když Vás muž pozve na rande, tak se nejprve rozmyslete, jestli se chcete opravdu seznámit. Naučte se používat Google a udělejte si průzkum dotyčného dopředu. Pokud opravdu nechcete seznámit s tím konkrétním dotyčným, vůbec na rande nechoďte. Nejprve si to srovnejte v hlavě. Pokud ano, dejte mu vaše číslo. Na první rande zkuste navrhnout místo, kde se budete cítit dobře. Vyhnete se tím zbytečným průšvihům později. Připravte si taky pár konverzačních témat. Musí být dostatečně pestré. Když to bude nějaký egomaniak jako já, tak se ho nemůžete zeptat: „Co mi povíš o sobě?“ Zkuste projevit aspoň trochu zájem a své bývalé, současné a potencionálně budoucí nechte ve skříni doma. Přijďte včas, buďte přirozené a na nic si nehrajte. Zkuste muže třeba i něčím zaskočit. Třeba, že ho nečekaně vezmete za ruku, sundáte brýle atd. Prolomí to ledy.

Nehledejte prince! Ti žijí jenom v pohádkách. A probůh – choďte včas!!!

Věnováno Sirocco, ať Ti to vydrží.

Reklamy

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Každodenní život, Lidé, společnost atp.. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 reakcí na O lásce, seznamování a pohledu muže, šovinisty

  1. Anet :-P napsal:

    To ego máš vážně slušné. Spousta poznámek ohledně vzhledu slečen, se kterými ses sešel, bylo hodně povrchních. Na to, že píšeš, že nehledáš Barbie a že má být holka sama sebou, tak si docela protiřečíš:). Pokud vážně skoro všechny do jedné mluvily o svých bývalých, tak to by mě zajímalo, kdes je hledal 😛 (ale co si budeme nalhávat, chlapi to dělají dost často a ti co ne, tak pro změnu mluví o mamince :D). Jinak dost dobré počtení pro holku!

    • KUTlime napsal:

      Byl jsem zvědavý, která slečna prolomí nezvyklé ticho u tohoto článku. 🙂
      Když jsem si to tak po sobě četl, tak jsem si všiml mnoha chyb, které jsem v článku nasekal. Příležitostně opravím. Čtenář(ka) díky nim může nabýt snadno mylného dojmu. Abych to tedy uvedl na pravou míru:
      Ano, otevřeně přiznávám, že mi záleží na tom, jak člověk, vedle kterého chci strávit zbytek života, vypadá. Ano, je to povrchní, ale nemyslím si, že bych nějak vybočoval z běžné populace. Závidím tomu, komu je to jedno. Já jsem takového člověka ještě nepotkal.
      Barbie a to, aby dívka či žena, byla při seznamování sama sebou, jsou dvě různé věci, které spolu přímo nesouvisí. Ano, když si holka hraje na Barbie, prosím, nikdo jí v tom bránit nemůže, ale ať si probůh nehraje u toho ještě na něco jiného. Stejně tak bych si přál, aby si duchaplná dívka, co která má co nabídnout, nehrála na Barbie, aby získala body za popularitu.
      Hledal jsem je různě, ale jako „digital native person“ jsem ustrnul u internetu. 😉

      • Anet :-P napsal:

        V pořádku, kdo tvrdí, že mu nesejde na vzhledu, stejně lže. Jen se mi zdá, že slečny, o kterých píšeš popisuješ a soudíš dost povrchně. Píšeš u některých, že jste stále v kontaktu. Pokud mají přístup na tento blog (jakože předpokládám, že mají), tak se jim to asi pěkně nebude číst. Alespoň mě by nebylo příjemné si něco z toho o sobě číst.

        Ale co je hlavní a podstatné – v nadpisu máš, že to má být o lásce..Nikde tam nic o lásce nevidím. Pokud ovšem předpokládám, že vím, co je láska 😛 :D.

  2. Lenka napsal:

    … mýlím se, anebo korespondují info v tvém profilu s inzerátem na nejmenované seznamce? (jen pokouším svou krátkodobou paměť a zvědavost na tvou úspěšnost)

  3. KUTlime napsal:

    Chyby opraveny, něco málo jsem doplnil, především imperativy na několika místech, někde něco ubral. Snad to bude lepší než minule. 😀

  4. King napsal:

    Ahoj KUTlime (záměrně ti nebudu říkat jménem, protože nevím, jestli to tajíš). Už nějakou dobu čtu se zájmem tvůj blog a musím konstatovat, že občas vidím sám sebe. Známe se ze školy. Já možná víc tebe, než ty mě. Jsem také snílek, perfekcionista s fungujícím mozkem, nebo si to alespoň rád myslím. Musím se přiznat, že na první pohled jsi působil dost arogantně, leč inteligentně (první poznámku neber jako urážku, o mě si to lidé taky říkají). Ale víš, co děláš. Taky mě například zajímají softskills a práce s sebou a psychologie a filosofie obecně. Rád bych taky někdy vydělal peníze podnikáním, po škole se mi naskytlo kromě doktorátu i několik příležitostí. Vyjadřuji ti tímto svůj obdiv a přeji ti, aby se ti v životě dařilo, a zároveň se v duchu omlouvám, že jsem dal na první dojem. Třeba se jednou potkáme. S pozdravem King.

  5. Laila napsal:

    Ahoj, moc ráda čtu tvůj blog, vždycky si vzpomenu na ty naše společné debaty. Strašně mi to chybí a ty mi taky chybíš, i když k konci školy jsi mi občas lezl na nervy tou svojí arogancí 🙂 Teď k tvému článku: Téma je to super, stylově se hodí na soukromí blog, kdyby jsi to chtěl publikovat jinde, chtělo by to upravit, některé části se moc do článku nehodí, protože je to spíš vytahování. Článek je čtivý, ale to jsou snad všechny tvoje příspěvky. Příběhy o slečnách jsou vlastně neúspěšné pokusy o vážný vztah a jako protipól mi k tomu chybí rande, ze kterých se ten vážný vztah vyklubal. Měj se krásně a když budeš mít cestu kolem, tak se zastav

  6. Leni napsal:

    Začínám se do toho Stockholmu vyloženě těšit 😀

  7. Pingback: Návod pro ženy: Kde a jak najít pořádného chlapa | My space, my world.

  8. Pingback: Co blog vzal a co blog dal… | My space, my world.

  9. Už mě dlouho nic tak nepobavilo a to se opravdu ráda směji a vyloženě vtipné věci vyhledávám. Ale možná jsem si našla i něco k zamyšlení 🙂

  10. Pingback: Trocha kritiky nikdy neuškodí… | My space, my world.

  11. Hana napsal:

    Díky za zajímavý článek. Ego máš slušný, viz. vychloubání se úsporami nebo procenty tělesného tuku a svalové hmoty, fakt jsem se dobře bavila. Ale k těm slečnám… Někdo tě kritizuje za to, že je primárně posuzuješ podle vzhledu. Ano, je to povrchní a kruté (obzvlášť, pokud si to nějaká z nich tady přečte), leč výstižné a ženy to nedělají jinak. O mužích a jejich vzhledu se bavíme dost podobně – pro většinu lidí je vzhled na prvním místě a kdo tvrdí, že ne, tak kecá. Ráda jsem si přečetla pohled “z druhé strany” a potvrzení toho, že ani muži, kteří mají relativně co nabídnout, to se seznamováním nemají jednoduché. Od kamarádek, co hledají na seznamkách, často slýchám, jací jsou ti muži kreténi a úchylové, ale ono to platí často i naopak. Každopádně přeju hodně úspěchů při dalším hledání!

    • KUTlime napsal:

      Díky za milý komentář. Rádo se stalo. Napsal jsem i článek, kde radím zajímavým ženám, kde se seznamovat a vyhnout se těm kreténům a úchylům.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s