Vážně i nevážně o zkušenostech z hledání práce

Tak i mne to nakonec potkalo. Nikdy jsem si nemaloval nic na růžovo a nemyslel si, že získám první práci, o kterou zakopnu, protože ve mně rozpoznají neskutečný talent na všechno, ale že to bude taková bída, to jsem opravdu nečekal.
Zatím jsem hledal práci jen tak na oko, až dvě nabídky, u kterých jsem to myslel vážně. To však není důvod, proč tento článek píšu. Pravý důvod je ten, že cítím touhu se s vámi, milí čtenáři, podělit o moje postřehy z hledání práce.

Postřeh první – Mezi personálními agenturami nejsou žádní neprofesionálové. Jinými slovy všichni jsou profesionálové. Ač jsou na trhnu půl roku, či 10 let, všichni se označují za profesionály.
Postřeh druhý – Personální agentury ví vždy všechno o dané pozici a to i v situacích, kdy nic neví.
Postřeh třetí – Všechny personální agentury cílí jenom na ty nejlepší profesionály, i když pozice není určena pro toho nejlepšího profesionála či profesionála vůbec. Personalisté jsou sami profesionálové, takže si hledají sobě rovné.
Postřeh čtvrtý – Personalisté rozumí i věcem, kterým nerozumí.
Postřeh pátý – Nikdo vlastně neví, k čemu je LinkedIn. Všichni si naivně myslí, že tam něco najdou, i když vlastně neví, co hledají.
Postřeh šestý – Jsou agentury dobré, jsou agentury špatné, ale tak jako tak vám práci nikdo z nich nenajde.
Postřeh sedmý – Nejlepší personální agentura vám vysvětlí, že na pozici, kterou se hlásíte, kterou zvládnete a pro kterou máte kvalifikaci, není v podstatě pro vás dobrá a doporučí vám pozici, o které nic nevíte,je mimo váš obor vzdělání, zájmu i schopností.
Postřeh osmý – Personalisté si rádi povídají. Proto se vás zeptají i na věci, které jste už říkali minule, máte je napsané v životopise, na osobním webu, školním webu a vizitce.

Reklamy

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Každodenní život. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 reakcí na Vážně i nevážně o zkušenostech z hledání práce

  1. Sedmi napsal:

    a jeje… a co se poohlidnout zase nekde v zahranici? I kdyz treba ne nutne tak daleko jako posledne 🙂

    • KUTlime napsal:

      I tato možnost mne napadla, ale jak opravdu jsem práci hledal spíše naoko, obhajoba se totiž začíná trochu komplikovat. Jako v podstatě ji hledat vůbec nemusím. Mohu se dál živit psaním, školením a posilovnou, ale říkám si, že bych měl asi i na víc. 😉

      • Sedmi napsal:

        no otazka pak je, jestli touzis po kariere, nebo spis po osobni svobode po tom, mit vic volneho casu? 🙂

      • KUTlime napsal:

        To je přeci jednoduché – po obojím! 🙂

      • Sedmi napsal:

        no jo, kdo ne… ale to prave moc jednoduche neni 😀

      • KUTlime napsal:

        Já vím… Já si nikdy nevybíral jednoduché cesty. Teď spíše zvažuji i dráhu vlastní firmy, jenom chybí dobrý podnikatelský záměr. :-\

      • Sedmi napsal:

        tak do toho bych v podminkach totalni dzungle v CR nesla ani kdyby mi za to platili… nemam na to nervy, zaludek, lokty ani znamosti…

  2. avespasseri napsal:

    A to jsem si říkala, že na práci v personální agentuře nemám 🙂 Ale tam šlo spíš o to, že mi to přišlo spíš jako obchodnická pozice, než personální… no, proto možná to pak z úhlu pohledu toho, kdo hledá práci, vypadá právě takhle….
    Já už dnes hledám práci přímo… vyberu si, kam bych chtěla jít pracovat, pošlu jim životopis, zavolám. A ono to někdy vyjde… 🙂 Většinou to chce vystihnout chvíli, kdy někoho hledají, ale ještě se neobjevila nabídka na serverech… projít skrz stovku uchazečů je totiž otázka náhody (prý prostě vytáhnou namátkou pár životopisů a z těch si pak vybírají…).

    • KUTlime napsal:

      Naprostý souhlas, takto postupuji i já. Zatím jsem hledal jen tak zběžně, ale hlídám si 2 firmy, kde jsem už životopis poslal a jsem s nimi domluvený, že jakmile bude něco, co mne zajímá, tak se mám ozvat. Servery a agentury jsou prakticky bez šance. To je možná důvod, proč tolik agentur vzniklo. Každá si myslí, že je v něčem jiná než ty ostatní, opak je pravdou.

  3. Witch napsal:

    K hledání práce bych dodala asi to, že sám hledat je lepší. Kdo má věk a jazyky, klidně v zahraničí. Najít si třeba kurz pro současné období, protože režim dne drží na nohou a dělat něco mezi lidmi nese známosti, známosti nesou povědomí o možných pozicích.
    když jste dobrý jako ajťák, můžete se porozhlídnout třeba po krajích s nízkou vzdělaností nebo centry dění… Držím palce!

  4. avespasseri napsal:

    No, já si také myslím na obnovení živnosti a jet úplně na vlastní triko. Není to ideální, ale co je. Blbé je, že učit v jazykovce je fajn, ale to je tak maximálně, kam já můžu vstoupit… jakékoliv jiné zaměstnání se nakonec ukázalo jako pro mě naprosto nevyhovující. Pokud tam není možnost svobody, rozletu…

    • KUTlime napsal:

      Napadlo mne to samé, ale jak říká Sedmikráska v ČR je to více to dost o hubu. Bavil jsem se o tom s jedním kolegou lektorem, který to dělá už 15 let a říká, že to je rok od roku horší. Každý rok se mění zákony, takže se musí znova všechno učit, chybí tomu jakýkoliv koncepce, vymýšlejí se pořád jenom blbosti. V praxi to strašně zvyšuje bariéru pro vstup na trh, protože buď si to člověk udělá sám a pak je limitovaný vlastním potenciálem nebo tím, že den má jenom 24 hodin. Pokud si na to najme lidi, zvyšuje to vstupní finanční bariéru. Na druhou stranu, kdo se bojí, nesmí do lesa.

      • avespasseri napsal:

        Ale tipla bych si, že Sedmi jede přes náš živnostňák, nemám pravdu? Já ho kdysi měla jako průvodkyně, chvílemi mi to přišlo jako hodně nelogický systém… naštěstí jsem před otěhotněním pracovala na smlouvu. To bych se pak také divila, jako mé kamarádky, co mají živnostňák.
        Na firmu bych si netroufla, ale navzdory všem nevýhodám živnostníků se obávám, že to nakonec pro mě bude jediná schůdná cesta… 😦 Práce na smlouvu má zas své jiné nevýhody…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s