Jeden běžný den

Sedmikráska mne včera inspirovala k tomuto článku. Má můj hluboký obdiv za to, že to všechno zvládá a nezblázní se z toho. Vůbec články na toto téma jsou poslední dobou populární. Ale o tom někdy příště. Jak tedy vypadá můj běžný den?  Vezmu si na pomoc třeba dnešek, protože ho mám v živé paměti.
Ráno se budím nejpozději v 6:00, protože v tu chvíli zvoní budík přítelkyni. Ne, že by vstávala v 6:00, to ji trvá dalších 20 min, které bych mohl sladce spát.

Ale stejně, déle, jak do 6:30 bych nemohl spát. Dělníci vedle na stavbě začínají zahřívat skřípající 50 m jeřáb. Mohl bych si zavřít okno, ale do 10 min by mi u hlavy pípal mobil z drahé meteostanice, která monitoruje CO2 v ložnici a posílá varovné hlášení do mobilu, který mám u té hlavy. Ale držme se dneška, ať se z toho vymotáme.
Pokládám nohy na zem v 6:30. Není mi nejhůř, bolí mne záda jenom na dvou místech. V koupelně beru kartáček a čistím si zuby. U toho pobíhám po bytě a chystám si věci na power jógu a box. Říkám si, že nesmím zapomenout si nachystat protein, protože na to potřebuji obě ruce. Stejně zapomenu. Čtu a vyřazuji první email z předešlé noci.

Dneska vím, že toho v práci moc neudělám, proto se v ní snažím být dříve než všichni ostatní. Komprimuji cvičení na intenzivních 15 min a akceleruji ostatní ranní rutiny. Beru klíče, mobil, flešku, druhý mobil, před odchodem kontroluji třetí mobil, zda na něj nepřišla nějaká objednávka. Snažím se bleskově narvat snídani, oběd, boxerky, boty a oblečení do batohu. Moc to nejde. Ustelu postele, aby to nevypadalo. Naštěstí, je to jedna z mála domácích povinností, která na mne zbyla. Chci odejít v 7:30. Odcházím v 7:35.

Ve výtahu si prohlédnu svůj plnovous v zrcadle, který mi narostl, protože nemám čas se oholit. Rozmotám sluchátka, zapojím je do mobilu a pustím si články z Finmagu, moje nejoblíbenější čtení v RSS čtečce. Datluji prvních 5 úkolů do úkolníčku. Převážně odpovědi na emaily z předchozích dnů, sms a upomínky.

Cestou potkávám stavbyvedoucího, který po mně chce peníze, které nemám, za práci, kterou měl dodělat už před 2 měsíci a zatím nedodělal. Volá mi, píše SMS. Píšu si úkol mu odepsat.

Na zastávce Tábor se rozhlížím a nic. Dneska mám smůlu. Nechávám si předčítat znova ten samý článek, protože byl zajímavý a díky psaní úkolů jsem z něho moc nepochytil.

Běžím do kanceláře. Vybalím si věci a jdu si dát sprchu nahoru. Doma se až na výjimky nesprchuji. Účty za vodu mne děsí. Možná zbytečně, kdo ví. Cestou do sprchy dočítám článek. Když se vracím, v kanceláři už je kolega. Tradiční ranní opakování toho, co jsme si už několikrát v podobných příležitostech řekli.

Sedám si konečně za stůl. Vyplňuji výkazy práce do 2. zaměstnání nesmysly, abych je mohl ihned odeslat, aby se stihly zkontrolovat a já je tak mohl je ještě týž den podepsat a nemusel zbytečně chodit 2krát do 2. zaměstnání. Kolega mi to komplikuje, protože po mně chce něco, co nemám vůbec na starost. Zjišťuji mega průser se systémem kontroly kvality, který mám aktuálně na starost. No nic, to počká. Musí…

Než odbije 9:00, výkazy jsou odeslané a mám zpět i odpověď. Pro velký úspěch budu muset přepsat i jiné výkazy z minulosti, které jsou bohužel psány ručně. No skvělé…

Píšu záznam do Evernote pro studenty, SMS kantorovi. Zapisuji další úkoly na později. Do 10 řeším onen mega průser, debatuji s kolegy o tom, proč jsme včera půl dne nejely servery (něco jsem zanedbal) a zda by nebylo lepší si servery pronajmout. Začínám hledat cenu pronájmu serveru.

V 10:00 začíná porada. Nemám, co bych řekl. Od poslední středy jsem v práci podstatně nic nestihl a neudělal (kvůli dovolené pro 3. zaměstnání). Probíráme chyby v software, který vyvíjíme. Troufale naznačuji značný mega problém. Přešlo se to. Na zbytek dne na to házím bobek. Dále se probírají světla v nové kanceláři. Zapojuji se do diskuze, protože je vleklá. Od světel jsme se dostali až k čínským mobilům. O zbytku porady nevím. Přestal jsem ji vnímat. V jejím průběhu jsem si udělal Memostation, hrabal se v onom systému kvality a zkontroloval nové webové stránky firmy, opravil chyby, které šly opravit, doplnil kontakty od nových zaměstnanců, jejich telefony, místnosti a funkci. Neskutečná piplačka, jelikož každý sídlí jinde, všichni nemají firemní emaily a někteří vůbec nejsou trvale ve firmě. Sepisuji chyby na novém webu, které neumím opravit.

Odpovídám také na několik emailů v rámci zaměstnání č. 3, které dopoledne přišly. Provádím administraci PC asistentky, na kterém v průběhu porady pracuji. Přislibuji účast na výroční oslavě v bývalém zaměstnání.

Po poradě už stíhám nic. Debatujeme s kolegy nad tím, jak má vypadat nová verze systému kontroly kvality. Debatujeme více než hodinu. Pořád se točíme v kruzích. Kolegové vymýšlí pořád, proč něco nejde. Obzvlášť jeden kolega je dost brzda. Má pořád tendence si něco ujasňovat.

Za 12:55 utíkám s třídní knihou do zaměstnání č. 2 na 2 hod přednášku, kterou krátím na 1 hod, abych stihl ještě něco udělat v zaměstnání č. 1. Odpřednáším, co je třeba i to co třeba není (jinak by to byla 20 min přednáška), slibuji něco, čeho okamžitě lituji.

Po přednášce ručně vypisuji 5 stránek výkazů už ani nevím po kolikáté celkem. Podepisuji a odevzdávám sekretářce.

Utíkám zpět do zaměstnání č. 1. Cestou mi padá bota. Volá mi účetní, že jsem zapomněl poslat opravenou fakturu. Má pravdu jenom částečně. Seznam úkolů je tak dlouhý, že jsem se k ní ještě nepropracoval. Abych si zkrátil tu 5. min cestu, čtu ve zbylém čase další články v RSS čtečce.

14:35 zpět v zaměstnání č. 1. Dojídám načatý oběd. Konečně si mám čas sednout na záchod. V průběhu záchodu čistím také RSS čtečku od nezajímavých článků. Snažím se udržet pod 50 nepřečtenými články. Někdy se to i daří.

Během 5 min přečtu asi 5 článků, zapisuji asi dalších 5 úkolů do úkolníčku. Vzdávám se myšlenky opravit nebo vůbec přijít na kloub mega průseru v práci. Házím na opravdu bobek. Doplňuji fotky k novým kontaktům na nových webových stránkách. S kolegy z práce č. 1 opět řeším problémy, které jsou způsobeny mýtickými systémy, které tady máme, o kterých nikdo neví, jak přesně fungují.

Vrhám se čištění úkolníčku a na emailovou komunikaci, která se mezitím nahromadila. Dostávám upomínku ze zaměstnání č. 2, že jsem zapomněl odevzdat část výkazů. (OMG!!!) Slibuji nápravu. Přeposílám informace kolegovi lektorovi. Přislíbil jsem udělat školení v rámci 4. zaměstnání v Ostravě, ale už na to nemám dovolenou, proto tam pošlu jeho. Takže mezi firmou a lektorem jsou 3 mezičlánky. Ideální komunikační kanál. Odpovídám na poptávku po školení, navrhuji termín a obsah skript pro školení.

Nesmyslně opravuji fakturu a cucám si čísla z prstu, aby byla účetní spokojená.

Šéfovi posílám odkaz na světla, protože si nedokáže vygooglovat, co je dobrá nabídka na LED reflektor. S kolegou půl hodiny řešíme výkon LED světel na 1 watt. Ani nevím proč. Každý máme tolik práce, že bychom ji mohli levně prodávat.

Procházím si další nabídku na nesmyslné školení. Souhlasím. S miliónovými dluhy si moc vyskakovat nemůžu. V závěru emailové smršti (dneska naštěstí jenom jedna) sepisuji několik soukromých a polopracovních emailů.

Připravuji privátní link pro download jednoho souboru. Kontroluji požadavky a odesílám s anglickým komentářem adresátovi.

V 16:40 se zvedám z kanceláře, směr power jóga. Nestíhám, opět běžím. V práci zapomínám flešku, na kterou jsem chtěl nahrát nová videa pro přítelkyni. Cestou poslouchám zajímavé články z RSS čtečky a píšu další emaily, úkoly do úkolníčku, převážně týkajících se článků na blog a partnerské weby. Zapisuji si do kalendáře, kdy je kamarádka v Brně, abych ji mohl pozvat do čajovny, co ji dlužím za zásoby, kterými mne opatřila ve chvíli nouze.

Vypadnu ze šaliny, běžím se převléknout. Na hodině jógy se nastává zvláštní situace. Potkávají se tam hned 2 bývalé s mou současnou přítelkyní. Atmosféra houstne. Zvláště po józe. Přítelkyně na to není připravená. Nakoupíme mlčky v Bille. Doprovodím ji pěšky ke knihovně. Páchám chybu v tom, že se ji zeptám, zda si o tom chce promluvit.

18:45 utíkám na box, abych si nahradil pondělní trénink. Při cestě odepisuji na emaily ohledně inzerátů, které mám podány. Zapisuji do kalendáře místa a časy, kde musím být. Na tréninku zjišťuji, že jsem si zapomněl ručník, vodu, protein a sprchový gel. Po tréninku jsem přislíbil udělat nový web klubu, výměnou za tréninky zdarma. Weby dělat neumím a tréninky mne kvůli prostředí ani nebaví. To je tam vyloženě odporné. Ale lepší v Brně není. Sprchuji se ve studené vodě, protože nemám čas na to, aby odtekla, nepoužívám sprchový gel, protože jsem ve sprše sám a utírám se oblečení, které se snažím na sebe narvat.

Při čekání na zastávce píšu další emaily. Odpovědi na mé inzeráty na věci, kterých se chci zbavit, abych měl peníze na věci, které nepotřebuji a kterých se zbavím o pár let později. Cítím, jak mi kručí v žaludku. Protein citelně chybí. Horší bude, že až přijdu domů, už na něj nebudu mít chuť. Jiné jídlo tam ale stejně nebude. Luxus v podobě 2 jídel denně se mi zatím u přítelkyně nepodařilo vyjednat. Sám si mohu zajít do obchodu maximálně 1 krát/za týden. O víkendu je to lepší. Ale to v Bille už nic moc nemají. I kdyby měli, tak já stejně nemám peníze, protože všechno investuji do vybavení bytu.

V 20:45 přicházím domů. Více než hodinu řeším partnerskou krizi. Už po druhé tento měsíc.

22:30 – 00:00 píšu tento článek. Prokládám to překladem emailu pro přítelkyni, který potřebuje do školy, čtením několika automatických emailů a zpracování nabídky pro jednoho klienta v zaměstnání č. 5. Čeká na ni už týden. Načrtnu si koncept článku pro zaměstnání č. 6. Rozepsat ho musím do konce týdne, odevzdat snad do konce měsíce, aby stihl vyjít.

00:00 – píšu si nové úkoly na další den. Starost mi dělá dárek k narozeninám přítelkyně, které jsou už za 10 dní a já nemám jaksi čas cokoliv vymyslet, natož to sehnat. Bohužel, ani mi to neulehčuje v tom, co by si přála. Nic nechce. Vím, že lže, ale nevím, jak ji přimět, aby se mi svěřila. Píšu si úkol, že jí to mám nenápadně připomenout. Kontroluji RSS kvůli potencionálním zakázkám v zaměstnání č. 7. Odepisuji na 2 poptávky, které bych snad mohl zvládnout. Jdu spát. Mé tělo potřebuje 8 hodin spánku, aby fungovalo na minimální úrovni, a já mám už jenom 5,5 hodiny na to, než zazvoní budík.

Věnováno VŠ. Teď už snad ledacos pochopíš. 😉

Advertisements

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Každodenní život. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Jeden běžný den

  1. Sedmi napsal:

    Tak to mám v podstatě docela pohodu 😀 I když luxus pěti a víc hodin spánku v kuse budu mít tak za tři až čtyři měsíce, když to půjde dobře…
    Kde jsi nabral tolik zaměstnání?

  2. KUTlime napsal:

    1. – Nutnost kvůli hypotéce.
    2. – Dědictví minulosti, projekt, který jsem začal už na Ph.D.
    3. – Potřeboval jsem peníze navíc,abych měl na věci nekaždodenní potřeby. Dostal jsem zajímavou nabídku, která mi časem něco snad i dá (nemyslím finančně).
    4. – Není v článku explicitně uvedeno, ale jsou ta školení. Dědictví minulosti. Nechce se mi to pouštět. Pořád je velice slušný přivýdělek.
    5. – S tím jsem začal už na Ing. studiu. Malý, soukromý podnikatelský projekt. Moje dítko, nechci to utnout z mnoha důvodů.
    6. – Nabídka z oboru, která nešla odmítnout. Self promo zadarmo.
    7. – Stejné, jako 3., jenom to přišlo vlastně dříve, ale rozjelo se to až teď.

    A pak tu máme ještě hromadu dalších projektů, které stojí ve frontě. :-/

  3. Pingback: KUTlime aktuálně aneb jsem tam kde jsem byl | My space, my world.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s