Zápisky z Pekingu IV. – Palác, olympiáda a mé podnikání v Číně

Další postřehy:
Autobusová špička je okolo 18 hodin.
Na veřejných záchodech jsou jenom turecké záchody.
Možnosti podnikání v Číně jsou velké.

Dnes to bude trochu stručné, protože mám jenom hodinu, než dojedu do Šanghaje. Většinu cesty jsem prospal. 😀
Včera jsem chtěl vyrazit brzo ráno a být tak zhruba v 8:30 až 9:00 u Zakázaného města, moc se to nepovedlo a byl jsem tam až v 10 hodin. V autobuse jsem opět potkal stejnou průvodčí jako včera. Taky si mne pamatovala. 😀
Tento obří císařský palác je brán jako centrum Pekingu. Skládá se z několika sekcí a pokud ho chcete projít celý, zabere vám to několik hodin a GPS záznam trasy můžete potom prodat jako umělecké dílo.

2015-03-17 10.02.29Hlavní vstup je na jihu a postupujete směrem k severní bráně. Ač je tam prostoru jako …, tak tam moc výstav a informací nenajdete. Všechno je odbité.
Celé je to v podstatě o tom, že každá dynastie, každý císař si postavil nějaký chrám, palác nebo obří bránu.
2015-03-17 10.09.08Většina míst byla renovována před 30 lety, teď se město průběžně upravuje, protože ovzduší udělá na výzdobě své, což je i vidět, když se podíváte pozorně.
2015-03-17 11.30.59Lístek si musíte koupit jenom jeden (40 juanů), pak záleží na vás. Můžete se projít hlavním proudem až na konec, pak projít zpět skrze levou část (z pohledu od vstupu), což vás přivede k centrální části, kde můžete přejít do placené pravé části, kde jsou dvě oddělené expozice – hodiny a poklady (myslím). Obě stojí tuším 10 juanů a stojí za to. Expozice hodin má většinu hodin z Anglie nebo Francie, ale můžete se podívat do velkého paláce, což jinde nemůžete. Uvidíte tak nádhernou stropní výzdobu a vůbec jak to vevnitř vypadá. Z té druhé si toho tolik nepamatuji, byl to jeden chrám za druhým a jeden jako druhý. Prostě jste přišli, přečetli, že ten a ten tehdy a tehdy postavil tento palác, aby uctil šlechetnost, sílu, kultivaci ducha a takto pořád dokola. Většina výzdoby je monotónní – červená barva, protože Číňané věří, že přináší štěstí. Proto mají i červenou vlajku.
Fotky moc dobré neuděláte, protože opět úřaduje smog, takže vše je zahalené mlhou. U vchodů chrámů, kde jsou trůny, jsou mačkanice jako u náklaďáků s jídlem v Somálsku. Je tady strašně moc turistů (čínských) a všichni si to chtějí vyfotit.
Na konci, u výstupu z města, čeká armáda lidí, co vám bude nutit dopravu a všechno možné.
Celkově to byl sice hezký zážitek, ale už jsem viděl paláce v Japonsku a Koreji, tento je jenom větší (typické pro Čínu). Na druhou stranu, už můžete vynechat všechny ostatní chrámy, protože větší, hezčí nebo zajímavější nenajdete.2015-03-17 13.59.412015-03-17 14.01.54
2015-03-17 13.56.472015-03-17 14.39.37Po 4 hodinách jsem se vymotal z města a zaplazil 2 juany za vstup na kopec v parku severně od Zakázaného města, odkud by byl hezký výhled nejen na Zakázené město. Bohužel, jak asi tušíte, uvidíte kulový. 😉
Když jsem tam tak seděl a sbíral síly na další pochod městem, pozoroval jsem kolemjdoucí, jak pozorují mne a jak se fotí s nějakým šutrem, co je vedle mne. V myšlenkách jsem se vrátil zpět do ČR a pak zase ke včerejší návštěvě čajovny.
V tu chvíli mne napadla skvělá myšlenka, zaplnit díru na místním trhu se službami!
Na zadní stranu vstupenky do parku jsem načmáral překlad ze slovníku pro „photo with foreigner“ a přidal 1 foto = 5 juanů. Za slabých 45 min, co jsem stačil pojíst nudle, jsem měl v čepici přes 100 juanů. 🙂
Sbalil jsem peníze a namířil si to do parku Beihai. Asi 40 minutová zastávka za 15 juanů. Nahoře na kopci je velká pagoda a okolo jsou chrámové budovy. Pokud byste šli kolem, začněte od severu a postupujte směrem na jih. Vstupenka má 3 části, jedna je vstupu do oblasti, druhá je k pagodě na kopci a třetí část je až u jižního východu, resp. za ním.
Docela chaotické a nikdo vám neřekne, kudy máte správně jít.
2015-03-17 17.46.52Z Beihai parku jsem zamířil do Olympijské vesničky, podívat se na Ptačí hnízdo, které mi bohužel zavřeli před nosem. Hodně atrakcí tady zavírá zbytečně brzo.
Šel jsem aspoň do Aqua kostky. Architektonicky taktéž zajímavá budova, ale ne tak, aby to ospravedlnilo vysoké vstupné (30 juanů). Uvnitř je velký tobogán, ale nikoho jsem na něm neviděl. Byla tam i výstava hnutí za pořádání zimních olympijských her, které tady asi nakonec tady opravdu budou, i když tady moc sněhu není.
Venku jsem udělal pár dalších hnusných fotek okolí, prošel se okolo stadionů, hledal držitele medailí z ČR na zdi za hnízdem atd.
Tam jsem se také asi 15 minut handrkoval s jedním pobudou o medaili, se kterou mne otravoval. Byl extra dotěrný, takže jsem si řekl, že mu trochu srazím hřebínek. Chtěl po mně 50 juanů, ale nakonec přijal 4 juany. Nic moc jiného mu nezbývalo, protože jsem medaili držel v ruce a nechtěl ji pustit. Nevěděl, co má dělat. Snažil se mi rozevřít ruku, ale nedal se. Celou dobu jsem před ním mával 3 juany, pro které jsem neměl využití. Přetahovali jsme se o ni, střídavě tahali sem a tam po okolí, on někam volal atd. Jako děti na pískovišti.
Nakonec jsem přidal i nějakou minci, co jsem našel, protože mne už přestávalo bavit ho táhnout okolo ptačího hnízda za sebou.
Pak, když jsem ji úspěšně vyhandloval za bezcenné bankovky, blesklo mi hlavou, že bych mohl ten křáp nějak využít.
2015-03-17 18.04.37Inovoval jsem svou nabídku a nabídl jsem novou službu – „fotku s cizincem a držitelem olympijské medaile před ptačím hnízdem pro štěstí“. 7 juanů za 1 foto, 2 fota za 10 juanů. Asi za necelou hodinu jsem si věděl dalších 150 juanů. Všichni si vzali 2 fota. 🙂
Sice jsem se nepřestal cítit blbě, že jsem těm dámám skočil na špek, ale aspoň už to tolik nebolelo. Nezbývalo ale moc času, tak jsem to zabalil.
Pak už zbývalo jenom dojet zpět pro batoh a chytit vlak do Šanghaje. Díky špičce to bylo tak tak a ani jsem si nestačil stáhnout průvodce po Šanghaji. Rozloučil jsem se s Marquisem a nabral kurz na nádraží.
Kvůli zácpě to bylo opravdu o chup. Na poslední chvíli jsem si zkontroloval, kam mám vlastně jet a zjistil, že jedu na špatnou vlakovou stanici. Naštěstí jsem si to uvědomil včas, přestoupil a jel na tu správnou.
Vlak jsem našel vcelku jednoduše, mají to skvěle vymyšlené. 2015-03-17 20.59.39Projdete kontrolou a na lístku je napsána brána, ke které máte jít. Tam si zkontrolují totožnost a lístek (ve vlaku později také) a pak už si najdete příslušné vagón a kupé.
2015-03-17 21.08.22Můj vlak byl neskutečně dlouhý, několik set metrů. Kvalita vlaků je na vysoké úrovni. Čisté, tiché, jakože mega tiché, až na klimatizaci, ale je pochopitelné, když máte hlavu u ní, a cestovat s nimi je radost.
Cesty jsem se strašně bál, protože jsem měl mít lístek jenom na sedadlo, kde to bývá šíleně přeplněné a celkově hrozné. Nevím ale proč, můj lístek byl do kupé se čtyřmi postelemi. Navíc nás tam bylo 6, což jsem nepochopil už vůbec. Hlasitě jsem pozdravil: „Ahoj!“ ale nikdo mi neodpověděl.
2015-03-18 07.58.57Zabral jsem horní postel, protože na ni nikdo nebyl, vyskočil na ni a sledoval, co se bude dít. Nedělo se nic. Ostatních 5 Číňanů se naskládalo na ostatní postele a zalomili to. Kromě asi 3 vět si nikdo nic neřekl. Všichni dělali, že ostatní nevidí.
Pojedl jsem, natáhl se a zalomil to. 😉

Příště o turbulentní Šanghaji, o invazi do mrakodrapu a o tak trochu jiné Číně.

(Psáno na mobilu, publikováno emailem.)

 

 

2015-03-17 10.01.51  2015-03-17 10.08.06  2015-03-17 10.12.15 2015-03-17 10.31.10 2015-03-17 11.26.41  2015-03-17 12.52.39 2015-03-17 12.59.21 2015-03-17 13.11.59 2015-03-17 13.18.56    Strečink v parku za Zakázaným městem    Aqua dome  2015-03-17 17.48.26    Takto vypadá "hard seat"

Reklamy

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Cestování se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Zápisky z Pekingu IV. – Palác, olympiáda a mé podnikání v Číně

  1. Pingback: Cestopis: Čína, Hong-Kong, Macao | My space, my world.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s