Zápisky z Šanghaje I. – Jiná Čína, stejný smog a VOP

Postřehy:
Důchodci tady taky mají psi.
Bez VPN do Číny nelez! Jestli nevíte, co to je, nechte chytrý mobil s klidem doma.
Metro tady taky přestává jezdit před 23:00.
Přejít stanici Lidové náměstí trvá věčnost!
Většina Šanghaje není pořádně připravena na hendikepové nebo slabozraké lidi.

Většinu času ve vlaku z Pekingu do Šanghaje jsem prospal. Ostatních 5 Číňanů se tísnilo po 2 na postelích a o zbývající postel se střídali.
Já si v poklidu a pohodlí ležel na své vlastní.
Na stanici jsme přijeli s 20 minutovým náskokem, takže jsem bral balení bleskově, protože jsem měl pocit, že vlak dál pokračuje.

2015-03-18 09.44.31Wi-Fi jsem našel hned před stanicí a ve zprávách mne čekalo milé překvapení v podobě nabídky na ubytování. Dostal jsem instrukce, kam mám jít a jak se tam dostat.
Hned na první pohled jsem si všiml, že tady jsou lidi jiní. Budovy stále obří, ale méně iPhonů, horší styl oblékání a tak vůbec ve mne Šanghaj začala vyvolávat dost jiný pocit než Peking.
2015-03-18 09.55.442015-03-18 09.55.49Metro jsem vzal na černo, v Šanghaji se to docela dá. Kartu jsem si koupil až později. Jel jsem linkou č. 1 a bylo to nejdelší metro, co jsem kdy viděl. Sto metrů minimálně. Seděl jsem uprostřed a nemohl dohlédnout ani na jeden konec.
Na smluveném místě mne vyzvedl Nelson, Portugalec, který cestuje už několik měsíců po skončení školy. Začal v Paříži, pak to vzal za polární kruh kvůli polární záři, do Petrohradu, trans-sibiřskou magistrálou přes Sibiř do Vladivostoku se zastávkou u Bajkalského jezera. V Číně je už měsíc a má za sebou půlroční kurz čínštiny, ale není na tom o moc lépe, než já. Bydlí u stejného couchsurfera, kterého za mnou poslal. Zbytek dne jsme se poflakovali společně.

French concession Želvy na polévku Hezká ukázka využití šrotu
Zašli jsme do domu, já tam nechal věci a vyrazili do města. První zastávka byla „France confession“, v češtině netuším, co by to mohlo být. Je to tip č.2 na TOP30 z Číny dle průvodce Loony Planet z roku 2011. První je Velká čínská zeď a třetí Zakázané město.
Realita byla taková, že se to byl jenom další bleší trh s cetkami a jídlem. Něco velice podobného, kde jsme byli den předtím s Vivi. I zboží a jídlo bylo stejné, jenom dražší a nešlo vyjednávat. Pořád jsme chodili do kolečka a hledali to něco, kvůli čemu to bylo na druhém místě v TOP30 z Číny. Po 30 minutách jsme to vzdali a jeli do zahrady, přesné jméno Yu garden.
2015-03-18 13.16.46Byla ve čtvrti, která byla předělána, aby vypadala jako koloniální Čína. Uprostřed čtvrti je slavná a drahá čajovna, všude hodně obchodů a rychlého občerstvení. Má to dobrou atmosféru, ani moc nevnímáte okolní znečištění.
2015-03-18 14.28.01Za vstup do zahrady chtějí 30 juanů, což je značně předražené. Nic moc zajímavého tam nenajdete. Je tam jenom pár altánů, které sice vypadají jinak, než ty v Pekingu (více rustikální), ale nic, co by tady nešlo najít jinde a zadarmo.Ze zahrady jsme zamířili na prohlídku Bunku, slavné promenády, odkud je vyhlídka na mrakodrapy na protější straně řeky. Pokud si najdete nějakou fotku Šanghaje, tak je právě odtud, z Bunku.
2015-03-18 15.01.17Bohužel, nešlo nic vidět, takže jsem se ani neobtěžoval vytáhnout zrcadlovku. Znečištění je zhruba stejné jako v Pekingu.2015-03-18 16.14.16
Další zastávka bylo Šanghajské muzeum, kde už Nelson byl, ale přesvědčil jsem ho, aby šel znova. Bohužel, neumí moc dobře s hůlkami a čínské nudle, které si dal, nás zdrželi a nestihli jsme poslední vstup do muzea.
Mrakodrap, který jsme s Nelsonem gate crashliZkusili jsme galerii moderního umění, která měla být za rohem, ale byla přesunuta jinam.
Už jsem byl trochu otrávený, protože jsme pořád někam chodili a nic z toho. Všechno je tady ve velkém měřítku a člověk tady nachodí kilometry a vyšlape stovky schodů. Navrhl jsem Nelsonovi, že bychom se mohli zkusit vetřít do velkého mrakodrapu, co byl hned vedle Lidového náměstí (Marison hotel nebo tak nějak). Nelson ten nápad hned přijal.
Dostat se do 38. patra nebyl problém, stačilo jenom odpálkovat portýra u kavárny. Zato 50. patro, to už bylo horší, protože patra mají na kartu. Sice už z 38. patra by byl hezký výhled, ale řekli jsme si, že proč to nezkusit.
2015-03-18 16.38.15Našli jsme nouzový východ a po něm pokračovali výše. Nelson nechápal proč, ale já z venku viděl těsně pod vrcholem otvory pro klimatizaci, takže tam musí být servisní patro se vzduchotechnikou. Měl jsem pravdu a v 57. opravdu bylo servisní patro.
Na oknech byla nalepena fólie, aby nešlo nic vidět, ale evidentně jsme nebyli první, co tu byli, protože byla na mnoha místech rozřezaná. Vyhlédl jsem ven a pořád to za nic nestálo. Sice to nebylo tak špatné, jak jsem si na začátku myslel, ale zrcadlovka stále zůstala (a vlastně celý den) v batohu. Když už nic, tak jsme ušetřili 120 juanů za prohlídku města v oparu.
Dostat se ven už bylo horší, protože nám cestu zkřížil nějaký údržbář, ale ztratili jsme se mu dalším servisním patře. Asi jsme si mohli vzít výtah, ale nechtěli jsme riskovat.
U konce schodiště, v 40. patře, jsme vylezli ven do nějaké kuchyně baru, co tu byl. Pozdravil jsem kuchaře, řekl mu česky, že dělá skvěle svou práci a vypochodovali jsme ven za udiveného výrazu personálu. Tady už jsme museli vzít ten výtah do 38. patra, pak už nebyl problém se dostat ven.
Jelikož jsme nemohli najít nic zajímavého v průvodci, rozhodli jsme se, že pojedeme najít tu přesunutou galerii.
2015-03-18 15.39.13Další úmorná cesta metrem, nahoru a dolů, z jednoho konce terminálů na druhý, bezpečnostní kontroly, mačkanice atd.
Galerii jsme sice našli, je totiž tak velká, že ji hned po výstupu z metra nelze minout, ale už také zavírali. :-((( Vzali jsme za vděk několika pavilony Expa a relaxovali na umělém golfovém trávníku obří nákupní galerie (něco tak dvakrát větší než Olympie v Brně, což by měla být ta největší v ČR tuším), která je hned vedle pavilonů, galerie a Merzedes-Benz arény.
2015-03-18 18.46.44Nemohli jsme najít nic, co by šlo okolo 18 hodiny v Šanghaji dělat. Kromě nakupování. Měli by z nás radost. V celém obchoďáku bylo odhadem 10 lidí. Nechápu, že to nezavřou.
Vrátili jsme se na Bunk, prohlédnout si mrakodrapy v noci a v mlze. Aby toho nebylo málo, začalo slušně pršet.
Zamířili jsme na sraz s Lanem a cestou se schovávali v místních obchoďácích, protože jsou obří a je jich tu plno. Kromě snad dvou, ve všech to zelo prázdnotou a všichni prodavači jenom koukali do mobilů nebo se v uniformě na nás usmívali a vybízeli nás jít dovnitř.
Na recepci jednoho slavného hotelu, jehož jméno si nepamatuji, jsem konečně poznal Lana, mého hostitele.2015-03-18 19.46.02Hned od začátku na mne působil velice charismatickým dojmem a každá další chvíle to potvrzovala. Ukázal nám jádro staré Šanghaje a bývalé centrum v jednom starém hotelu. Pak nás pozval na večeři do jedné (podle něj) z nejlepších restaurací v Šanghaji. Před restaurací byla fronta na 40 minut, takže s pořadovým lístkem napochodovali do lobby protějšího luxusního hotelu. Při pohledu na ceny v menu se o mne pokoušeli mdloby. Nelson však byl podezřele klidný, tak jsem nějak odtušil, že jsme také zváni.
Cesta k náměstí LidiLan nám vyprávěl o sobě a moderní Číně a prozradil na sebe ledacos. Pracuje jako konzultant pro zahraniční firmy v oblasti PR, základní sazbu za hodinu má 2000 juanů a je tak trochu „smug“, ale s charismatem na rozdávání. Dlouho žil v Pekingu, kde se narodil, kousek od zakázaného města, kde si jako malý hrál. Město tehdy bylo běžně přístupné, dokonce tam mělo i pár lidí dům mezi hradbami a vodním příkopem. Všechno, kromě trůnu bylo volně přístupné. Po roce 1989 lidi strana vyštvala pryč a město se o pár let později pod náporem turistů začala ohrazovat, ale také obnovovat.
Rodiče emigrovali do Itálie, sestra je provdaná za syna bývalého předsedy italské vlády, jeho bývalá přítelkyně a velká láska je z USA (kvůli které to i na Taiwanu otočil a neemigroval z Číny) pracuje na ambasádě a její rodina je vysoce postavená politická rodina v USA, díky čemuž i on má skvělé styky na americké firmy.
Vyprávěl nám o tom, jak začínal v čínské televizi a jak musel odejít, kvůli emigraci rodičů. Jeho otec byl označen za vůdce odporu při nějakém povstání a byl 5 dní neustále v televizi. Do roku 2010 (do Expa), ho pravidelně vyslýchali, odposlouchávali telefon, monitorovali jeho styky a musel pravidelně docházet na policejní stanici. Pak prostě přestali volat a dali mu pokoj.
Využil své styky, našel si práci v PR a začal šplhat po kariérním žebříčku. Pracoval a pracuje jako krizový manažer, např. pro McDonald, kterému pomohl zvládnout velkou aféru se servírováním prošlého jídla a jídla z podlahy před několika lety. Dostal za to i několik ocenění od organizací hodnotící komunikaci firem s veřejností. Celkově to dotáhl vysoko, tak vysoko, že se mu z lidí okolo dělalo špatně. Když se rozešli s přítelkyní a tak všechno prodal a začal žít skromnější život. Tedy v porovnání s předchozím stylem, teď už má jenom malý byt, pokojskou, trenéra a jednu skříň s oblečením, v něm pár obleků asi za 3 mil Kč, co mu zbyly.
2015-03-18 21.32.29Vyprávěl o rodinách, které vládnou v Číně, co která má pod palcem. Prakticky v každé z nich má kamaráda. Vyprávěl historky o rodičích, co platí 150 mil chyby svých dětí, svatbách bohatých a že dnešní Čína má jenom jeden zákon – zákon peněz. Za peníze se už dá koupit cokoliv, moc, lidi i zákony. Bezpečnostní prohlídky v metru po Expu zůstaly, protože se tím vytvořili další pracovní místa pro jinak nezaměstnané lidi a hlavně, bylo potřeba dodat spousty rentgen přístrojů. Takto to teď v Číně chodí. Bez korupce se neudělá nic a samotný člověk má nulovou šanci se vzepřít zájmům „strany“, za kterou se schovává kdokoliv. Obdobných příkladů nám pověděl spousty. S každou další historkou jsem se cítil víc a víc jako VOP – Very Ordinary Person. 😦
Z restaurace jsme dále pokračovali do fresh juice baru, kde jsme to pořádně roztočili nad rundami mangové džusu. Tam se konverzace točila už na jednodušší témata. Lan si teď bere několika měsíční dovolenou a ptal se nás, co bychom mu v Evropě doporučili.
Příští měsíc jede s jedním Slovákem, co u něj před časem bydlel, na měsíc do USA, do pouště na 7 denní výlet bez elektřiny.
Nebylo to jeho cílem, ale zase jsem se cítil blbě, že jsem se nikdy nesbalil a nejel jen tak kolem světa. Vždy tak cítím, když jsem někde na cestách potkal někoho takového. Lan mi řekl, že si z toho nemám dělat hlavu, že tomu mám dát tak 5-10 let a to přijde samo. Normálně bych to ignoroval jako radu od člověka neznalého situace, ale jemu jsem to věřil a brzo to pustil z hlavy.
Nicméně, celkově to byl skvělý večer, který mi vyvážil rozmrzelost z nudné Šanghaje.
Za hustého deště jsme došli domů a každý se začal věnovat něčemu jinému.
Lan koupi lístků do Hong Kongu, aby tam zajel s Nelsonem na pár dní (škoda, že ne se mnou, protože vzal jak jinak než 5* hotel pro oba), já dopisoval v rychlosti článek a četl průvodce pro Hong Kong, kam se přesouvám zítra.

Takže zítra o Šanghajském muzeu, o mrakodrapech, krátké zastávce v Xiamenu a tom, jak dopadlo mé vložení důvěry do nejnespolehlivějšího cizince, kterého jsem kdy potkal (Wesley ze Soulu).

(Psáno na mobilu, publikováno e-mailem.)

2015-03-18 15.08.37

2015-03-18 13.45.04

2015-03-18 14.35.36

Krásná soška IronMana, ale asi za 12 000,- Kč

2015-03-18 10.28.12

Jeden z mnoha obřích (a prázdných) obchoďáků v Šanghaji.

Advertisements

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Cestování se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Zápisky z Šanghaje I. – Jiná Čína, stejný smog a VOP

  1. Pingback: Cestopis: Čína, Hong-Kong, Macao | My space, my world.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s