Zápisky z Hong Kongu II. – Láska na první pohled a útěk před hromadou nadržených gayů

V předchozím článku jsem skončil někde výletem do Macau, takže zpět do Hong Kongu.
Odbavení zpět proběhlo bez problémů. Cestou jsem psal a okolo 22 hodiny byl zpět v Hong Kongu. Nevrátil jsem se však na ostrov ale na pevninu, do čtvrti Kowloon.
Trajekt vás vysadí na jednom konci největšího a nejluxusnějšího obchoďáku, který Hong Kong má. Exit je v podstatě v lobby jednoho hotelu, jehož jméno jsem zapomněl. Hned u něj je i lávka do Kowloon parku přes hlavní silniční tahy, které vedou všude okolo. Tak jako tak jsem tam chtěl podívat, takže zastávka byla jasná. Prošel jsem si ho a hned u vstupu jsem si vytipoval skvělé místo na přespání. Bylo ještě více tepleji než včera a místo bylo v uzavřené části parku s ptáky a člověk tam musel vyskočit přes malou zídku.
Vydal jsem se najít WC, abych si před spaním odskočil a vyčistil si zuby. WC bylo nedaleko, prostředí nic moc, ale co by člověk chtěl za tu cenu, že…
Když jsem vykonával potřebu, postavil se vedle mne týpek, odhadem z Thajska. Jsem už zvyklý, že Asiaté pokukují na penisy cizinců, ale tento vyloženě čuměl a masturboval u toho.
Když jsem si potom umýval ruce, tak se mi svěřil, že mne má rád.
„S nadšením“ jsem pokýval hlavou a dal najevo, že já jeho ne. Vypadalo to, že odešel a já si začal čistit zuby. Pak se objevil objevil znova a vyznal mi lásku a že je gay. Jaké překvapení. Začal jsem se bát, že se ho už nezbavím. Chtěl jsem mu zdvořile naznačit, že chápu jeho těžký život a minimum životního štěstí, ale opravdu nic nebude.
Na to vybalil Playboy a zeptal se, jestli se mi líbí slečna, na kterou ukazoval. Přikývl jsem, abych dal jasně najevo mou sexuální orientaci. Na to mne dotyčný chytl za ruku a začal mne táhnout ke kabinkách, abych tam před ním masturboval. Dal jsem důrazněji najevo svou nelibost nad touto myšlenkou, vypláchl si pusu a schoval kartáček.
Dotyčnému to ovšem nestačilo, opět otevřel Playboy a vybídl mne, abych se podíval. Když pominu to, že to mám zakázané (ale o tom jindy), tak mi natvrdlost dotyčného přišla nepochopitelná.
Znova mne vybídl k podívání se a rukou se mi snažil sáhnout do rozkroku. V tu chvíli jsem usoudil, že přišel čas procvičit si znalosti z boxu a můj pravý direkt se vydal směrem k levé tváři dotyčného.
Uskočil a ruka mi sjela po jeho tváři. Tentokrát to pochopil a vystřelil pryč jak kulový blesk. Tak skončila jeho láska na první pohled. Teda aspoň jsem si to myslel.
Umyl jsem si ruce, vyšel ven, rozhlédl se, jestli mne nesleduje a šel jsem k vyhlednutému místu. Tam mne čekalo nemilé překvapení. Naproti vstupu, na lavičce seděla správkyně/hlídačka parku. Za mnou se navíc zase objevil ten ze záchodu. Už jsem ho měl tak akorát dost. Se sevřenou pěstí jsem si to přímo namířil k němu, ale ten se hned dal na úprk. První problém vyřešen.
Nechtělo se mi čekat, až se sám vyřeší druhý problém a jednoduše jsem si přisedl na stejnou lavičku jako správkyně. Za 15 vteřin se vyřešil i druhý problém. Paní se odebrala pryč.
Nenápadně jsem přeskočil řetězy, zídku a natáhl se na lavičku. Byl jsem tak unavený, že jsem prakticky okamžitě usnul jako špalek.
Okolo půl jedné ráno mne probudilo řinčení řetězů. To nevěstilo nic dobrého. Ač jsem se snažil, aby se můj reklamní ručník O2 magicky změnil na plášť neviditelnosti, bohužel. Strážný mne našel a zdvořile vyprovodil ven. Ukázal mi na místa, kde to je „OK“ a na jedno z nich jsem se vydal. Chvíli mi bylo divné, že to tam ještě svítí, ale světla z ničeho nic zhasla. Slyšel jsem chůzi, tak jsem vyčkával, co se bude dít. Za chvíli kolem mne prošel muž, který byl ze mne mírně řečeno vyjevený. Evidentně to ale byl návštěvník parku. Chvíli jsem se rozhlížel a hledal místo na spaní, když znova kolem prošel ten samý muž. Rozhodl jsem se vykašlal na spaní v Konlood parku a pojal jsem se hledal cestu ven. Když jsem tam tak bloudil, potkal jsem dva kluky, co se na mne velice podzřele usmívali. Pak jsem si všiml znova toho prvního muže, co kolem mne prošel, jak mne z povzdálí pozoruje.
Také Ti dva kluci začali docela nápadně pokukovat. Byl největší čas vzít roha.
Obcházel jsem bránu po bráně, ale všude byl vysoký plot, místy se zábranami proti přelézání. Na jedné křižovatce jsem potkal dalšího chlapa, který se mne zeptal, jestli mi může nějak pomoci. Řekl jsem mu, že se potřebuji dostat ven. Nabídl se, že mi ukáže cestu ven. Cestou se mne zeptal, co tam dělám. Popravdě jsem odpověděl a jeho se ho zeptal, co tady tak pozdě večer dělá on. Zeptal se, jestli to chci opravdu vědět. Kývl jsem na souhlas a z něho vypadlo, že je gay a že je tady za účelem „poznávání nových přátel“. V tu chvíli jsem měl pocit, jako by mi někdo v hlavě rozbil skleněnou tabuli. Takový ten „Křáp! Aha!“ pocit.
Došli jsme na hlavní křižovatku parku a onen chlap mi ukázal směr ven. Poděkoval jsem a popřál mu hezký zbytek večera, ať si to užije.
Došel jsem k bráně a zjitil, že je také zavřená. Nicméně, se smečkou nadržených gayů v zádech, jsem nehodlal řešit proč mne poslal k zavřené bráně a nehodlal jsem riskovat. Jestli mám mít natržený zadek, tak si ho natrhnu sám, při přelézání plotu.
Vylezl jsem z parku a vydal se po přilehlé ulici. V podstatě jsem vstoupil do čtvrti Tsin tsa sui, kde žijí Hong Kongské národnostní menšiny. Najdete tu především Indy, Pákistánce, Filipínce, Thajce, prostě všehochuť.
Chtěl jsem se rozhlédnout a podívat se, kde by se dalo přespat. Ušel jsem asi 50 metrů a postupně mi nabídli: levný hostel, pomoc, trávu, hašiš, kokain, masáže/prostitutky, hodinky, ušití obleku atd. Uvědomil jsem si, že tohle není zrovna nejlepší prostředí na přespání venku. Mrknul jsem do penězěnky na stav HKD a vydal se hledat ubytování.
Hned u prvního hostelu se povedlo vyjednat slušné ubytování* za 100 HKD. Ještě mi 20 HKD zbylo na zítřek.
Indický bratr se sice snažil vyjednávat, ale můj argument, že více peněz prostě nemám zabral. Ale musím uznat, snažili se s bratrem dlouho.
Dal jsem si sprchu a u infantilní čínské telenovely usnul.

Zítra poslední den v Hong Kongu, setkání s Wesleyem a o životě mladých v Hong Kongu.

*) Slušné ubytování – pokoj o velikosti 190 x 140 cm, okno do vnitrobloku, kde není vidět obloha, smrdící kouřem, určitě jeté povlečení a koupelna o velikosti 100 x 140 cm, kde si v umyvadle nestrčíte ani ruce pod kohoutek, jak je to umyvadlo malé.

(Psáno na mobilu, publikováno e-mailem.)

Advertisements

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Cestování se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Zápisky z Hong Kongu II. – Láska na první pohled a útěk před hromadou nadržených gayů

  1. Pingback: Cestopis: Čína, Hong-Kong, Macao | My space, my world.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s