KUTlime (opět) zasahuje proti zločinu

Když se mne někdo zeptá v poslední době jak se mám, tak musím upřímně odpovědět, že jsem se nikdy v životě neměl lépe. Vcelku nic moc mne netrápí. V práci mne to baví, hypotéka se splácí a hladem netrpím. Žiji si podle svého a nemusím nikomu nic vysvětlovat. Moji věrnou milenku – samotu, občas vystřídá jiná milenka nebo akce s přáteli. Na rok zavřeli tramvajovou linku, která mi jezdila pod domem, takže mám klid a do práce jezdím na koloběžce, z čehož mám tak pevné půlky, že bych s nimi mohl drtit vlašské ořechy. Prostě idilka, dá se říci. Až na jednu drobnost…

Sice žiji v relativně dobré čtvrti, ale bohužel žiji v sousedství dvou největších magnetů pro bezdomovce – sběrny surovin a katolického kostela.

A jelikož mi opět začíná být příjemně v přítomnosti jedné konkrétní osoby opačného pohlaví, nastává klasické dilema, jak tuto osobu pojmenovat. Milenkou? Přítelkyní? Kamarádku s výhodami? Nejjednodušší způsob, jaký znám, na rozřešení tohoto věčného rébusu, je asistence Policie České republiky a slovenských příslušníků romského etnika s dočasným pobytem v ČR.

Člověk tedy jde vyprovodit onu osobu, o které si není jistý, jak ji pojmenovat, na zastávku šaliny. Pro jistotu, kdyby náhodou potkala místní likvidátory krabicového vína nebo ještě hůř – tvrdé jádro místního kostela.

Po cestě vidí jednoho nezbedníka, jak skáče přes plot sběrného dvora a přidává se k dalšímu nezbedníkovy, který tam už prohledává police ve tmě. Na dálku a v šeru při soumraku toho už moc vidět není, ale nelze přehlédnout třetího, sluncem značně ošlehaného, nezbedníka, který stojí v novém, vyřvaně modrém triku Nike uprostřed noci na cyklostezce, vedle sběrných surovin, dělá si místo v batohu a snaží se tvářit nenápadně.

Na chvíli mi blesklo hlavou si jít s pány pokecat, ale pak jsem usoudil, že není ten pravý čas na to, aby ona dotyčná zjistila, že má vedle sebe boxera, co má v Bucket listu položku „Zaplést se do pouliční bitky„.

Navzdory tomu jsem se odhodlal vzít spravedlnost do vlastních rukou a vzal jsem do ruky mobil.

Chvíli jsem váhal mezi 156 a 158, ale pak jsem si vzpomněl na billboard náboru Městské policie Brno, na kterém je jedna moje bývalá skoro milenka, co měla v hlavě o kolečko více a která za měsíc nastupuje. Dilema tedy bylo rozhodnuto.

Pánům na lince 158 jsem předal popis toho nenápadného výtržníka, shrnul situaci, předal adresu sběrného dvora a popřál hezký zbytek večera.

O 10 min a jedno loučení později, se vracím stejnou cestou zpět do svého příbytku. A koho to nevidím! Nezbedníka v tričku Nike, jak si hovoří s příslušníkem PČR.

Přihlásil jsem se jako oznamovatel. Příslušník si zapsal moje nacionále, zeptal se mne na popis situace a já musel blesku rychle rozřešit, koho jsem to vlastně doprovázel. Taktéž mi oznámil, že zbylé dva nezbedníky honí kolega a se zoufalým výrazem v tváři se mne zeptal, jestli jsem viděl, že něco ukradli. Popravdě jsem odpověděl, že ne. Nezbedníkovi se rozzářil úsměv na tváři.

Z občanky onoho pána jsem zjistil národnost a pod světlem lampy příslušnost k jistému nejmenovanému (tj. romskému) etniku. Chlapec toho moc nenamluvil, ale hloupě se přiznal, že Ti dva za plotem jsou jeho kamarádi.

Sedl jsem si na chodník a čekal, co se bude dít. Za chvíli se z cyklostezky odbočil muž na kole s ženou jdoucí po boku. Byly to stejné dvě osoby, které procházeli kolem služebního vozu PČR zrovna ve chvíli, když jsem k němu přistupoval a oznamoval, že to já volal.

Pán na mne začal hulákat, že mne zná. Na chvíli ve mně hrklo, protože já jeho ne. Jeho výraz v tváři napovídal, že si možná položku z onu Bucket listu přeci jenom splním. Pak dodal, že pracuji na Minské, kde se se mnou dostal do křížku, když jsem tam trhal kabely. K tomu dodal, že jsem hajzl za to, že bonzuji policii a že to dělám jenom proto, že se mi nelíbí, že mi v rajónu krade někdo jiný kabely. Na to se opět odpotácel do tmy cyklostezky.

Podíval jsem se na příslušníka PČR, který netušil, která bije. Já taky ne.

Za chvíli dojeli další příslušníci PČR, kteří nám oznámili, že zbylí dva už jsou zajištěni v autě na druhém konci čtvrti a předali klíče od auta, protože ten chudák, co vyfasoval  přespolní běh za kamarády, byl řidič auta.

A proč tohle píšu? Jednak mi vrtá hlavou, proč jsem byl jediný, kdo volal, protože po té cyklostezce, v tu chvíli, kdy jsme po ni šli my, projelo nebo prošlo min 9 lidí, co je buď nevidělo, nebo je jenom nechtěli vidět. Taky mi nedá, proč někdo osočuje osobu z účelového bonzáctví, když si ji ani pořádně neviděl, místo toho, aby sám zakročil.

A jednak taky proto, že zase čekám na služebně PČR, až mne vyslechnou a nemám co dělat.

A co vy? Taky jenom nevidíte nebo nechcete vidět?

Reklamy

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Každodenní život. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na KUTlime (opět) zasahuje proti zločinu

  1. Sedmi napsal:

    Já taky zkouším volat, ale iluze si nedělám… Btw hezky jsi zamluvil slečnu 😀 jo a co Mr
    Mr. Robot?

  2. KUTlime napsal:

    Těch oslích můstků je tam více. 😉
    Teď má prioritu True detective, ale snad o víkendu napíšu krátkou recenzi k Mr. Robotovi.

  3. Pingback: 2015 – The end | My space, my world.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s