Scientistický výplach mozku

Nuda v práci. Jsem tady dnes sám a přemýšlím, proč tady vlastně fyzicky jsem. Klidně bych mohl být zase v Aqualandu a všem by to byl šumák. Když se připlíží čas oběda, přemýšlím, co si pustím. Volba padá na poslední díl Mission Impossible: Rogue nation. Cítím, že můj dnešní mentální výkon po slabých 6 hodinách spánku, je na úrovni dobře vychlazeného šampaňského. Bohužel, i to je příliš.Zatímco já pozoruji každý den v zrcadle příčinnou souvislost mezi počtem vrásek a během času, Tom nestárne. Asi ty scientistické žvásty mají nějaký pozitivní efekt, říkám si. Pak mi Google prozrazuje, že si Tom nechává digitálně leštit obličej v každém políčku filmu. Co nezvládne makeup, zvládne armáda čínských nerdů s počítačem.

Úvodní bulšit v podobě Toma držícího se pouze za ruce na trupu vzlétajícího letadla jsem přešel. Chvíli předtím jsem viděl záběry z výcviku NAVY SEALS, což bude asi ten nejkrutější vojenský výcvik na světě, hned po jízdě transsibiřskou magistrálou s bandou Ivanů a barelem domácí pálenky. Věřím, že i Ti, kdo tento výcvik přežijí, by z trupu letadla odpadli už někdy v polovině letištní dráhy. Oni však nejsou Tom. Tom by mohl načerno přeletět i Himaláje a jednou rukou u toho mávat okolním Šerpům.

Přicházejí úvodní titulky. Úplně jsem zapomněl, že se nedívám na film, ale  131 minutový díl z Tomovy minisérie, která běží už 19 let. Však co, vemeno se musí dojit. Být profláklý scientolog, není levná záležitost. V titulcích se dočítám, že film vznikal ve spolupráci s China movie channel a Alibaba pictures. Ihned si vzpomínám na článek Martina Svobody, ve kterém píše nejen o myšlenkové bídě a prázdnosti dnešní produkce Hollywoodu, ale také o té finanční. Zdravím Petera Jacksona a jeho 8,5 hodinové hobití orgie, na které stačilo Tolkienovi 120 stran A4. Zpět ale k mému obědu…

Přichází další scéna. Tom roztáčí slovní tango s atraktivní blondýnou. Po několika replikách je mi jasné, že se při castingu na film, musela na kolenou s producentem hodně zapotit. Zjišťuji, že se jedná pouze o klasický špionský rozhovor čítající 41 slov, kdy musíte správně odpovídat na nadhozené věty. Tom obdrží, za neskonalého obdivu blondýny, tajnou zprávu a odchází do místnosti, kde otiskem dlaně dešifruje gramofonovou desku. WTF? Člověka by mohlo napadnout, k čemu byla ta předchozí scéna. Dvoufázové ověření alá Chinawood? Ale ne, jenom nám někdo zatvrdl v roce 1962. Bohužel, Dr. No je už dávno mrtvý.

Mne to ovšem nenapadá. Místo toho klikám na červené tlačítko vpravo nahoře a mačkám DELETE. Život je až příliš krátký na to, abych se díval na takové sračky. Sedám si oknu a dívám se na kálející holuby, intelektuálně ekvivalentní podívanou.

Reklamy

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Každodenní život, Recenze. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s