Cestopis: Ukrajina – Tunel lásky a první ztráty na životech

Po pár hodinách bloudění v ukrajinských polích, jsme to ve 3 ráno zapíchli v motelu uprostřed ničeho. Za směšných 150 hřiven se mi dostalo nejlepšího spánku za dlouho.
Naše první zastávka byla Tunel lásky.

Tunel je několika kilometrová slepá trať, která vede lesem. Okolní stromy a větve jsou vysekány do tvaru projíždějí lokomotivy, což tvoří onen tunel. GPS: N 50°45.031′ , E 26°02.760′ V létě to určitě stojí za krátkou návštěvu, na podzim to vypadá takto:

Začátek tunelu je vyzdoben několika pentličkami, aby se neřeklo. Tunel je dlouhý několik kilometrů, ale za procházku stojí tak prvních 700 metrů k močálu, který je po pravé straně.

image

My jsme šli mnohem dál v očekávání, že uvidíme „něco“. To něco nepřišlo ani po 1,5 km.
Co ovšem stojí za zmínku je samotné okolí. Vstup do tunelu je na ukrajinské poměry luxusní. Je zde přítomna Toi Toika, stánek s čajem a kávou, který má nápisy v latince.
Stránek byl však už nějakou dobu opuštěný a podle stavu naplnění Toi Toiky, ji buď nikdo nevyprazdňuje nebo na něj chodí celá vesnice.
Krátká obchůzka po okolí vám nabídne surový ukrajinský venkov. Pokud tu na někoho narazíte, budou vám mávat a usmívat se na vás.

image

Při odjezdu od tunelu jsme zjistili, že mám chybí jeden člověk. Marně jsme se ho pokoušeli hledat. Začali jsme si vybavovat, kde jsme ho tady viděli naposledy. Nic nám to nepomohlo. Nemohli jsme přijít na to, co se mu mohlo stát. Není se tam moc kde ztratit. Naše nejlepší teorie je, že se utopil v Toi Toice.
Nechali jsme za sebou jedno auto, zbytek výpravy pokračuje dál, směr Kyjev.
Cestou jsme projeli větší město a pochopili, že než největší nebezpečí na Ukrajině, na vás číhá na silnici. Auta bourala před námi, za námi i vedle nás.
Cesty ve městech lemují šílené betonové paneláky a přízemní domky. Mimo města jsou nekonečná pole, temné a odpudivé fabriky, transformátory a mnoho zpola hotových domů.
Strašně je vidět, že se tady příliš neinvestuje. Ani do vozového parku, ani do veřejného prostoru a do budov jako takových už vůbec ne. Většina budov se tady postaví a tím to hasne. Mnoho domů a domků nemá fasády, ale je to běžný standard, stejně jako jízda na červenou.

image

Tady je to ta pravá divočina.

Advertisements

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Cestování se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Cestopis: Ukrajina – Tunel lásky a první ztráty na životech

  1. Sedmi napsal:

    Tyjo, to zní skoro dobrodružněji, než Čína 😀

  2. Jiřík Kotlan napsal:

    Hotel Ukrajina na Majdanu přece trubko! :))

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s