Rok bez porna

V minulém článku jsem psal o svém roku bez xichtbooku. Pro někoho by to byl rozsudek smrti. Nechci se degradovat do pozice přízemního konzumenta porna, ale lhal bych, kdybych řekl, že tuto výzvu jsem těžce neodhadl. Takže dneska o tom, jakou roli hraje v životě třicátníka porno/erotika a jaké to je žít bez něj.

Rok bez porna

V porovnání s pornem (a erotikou, viz dále), byl rok bez xichtbooku naprostá brnkačka. Xichtbook jsem měl od konce roku 2009, ale prvních pár let jsem ho aktivně nepoužíval.

Za k pornu jsem se dostal už na základce. Tehdy ještě nebyl vysokorychlostní internet, takže frčely časopisy typu Leo, Eskort a Extáze, které se chodili kupovat do speciálně vybraných novinových stánků, o kterých se vědělo, že nám je tam prodají. Kluci, jejichž tatínci měli doma sbírku časopisů, byli v kolektivu značně oblíbení. Když už se nějaký časopis koupil, tak si udělal kolečko po kamarádech a pak se pečlivě schoval v nějakém dobrém úkrytu doma. Jen pro úplnost, na internet jsme tehdy chodili ukájet nad úplně jinými obrázky.

Co mne tedy vedlo k odstřihnutí něčeho, co je již přes 15 let běžnou součástí mého života? Opět výzva. Psal se začátek ledna a já pořádal deskový večer. Byl tam i malý Michal, který mne vyzval na rok bez xichtbooku. Jelikož ho vůbec neměl, tak to byla prd výzva. Ale jelikož je super kluk, co si rád hraje, vymyslel jsem mu slušnou pomstu. Chvíli jsem musel přemýšlet, co by pro takového 23letého studenta technické vysoké školy byla výzva. Pak jsem na to přišel – rok bez porna, erotiky, či jiných audio-vizuálních stimulů. Povolena je pouze vlastní fantazie a reál. Do konce roku 2015. K výzvě se přidal i Juraj a Vojta, kteří byli také přítomni. Naopak Honza V. to radikálně, až skoro zbaběle, odmítl, že vůbec. Dlouho jsem ho neviděl nic tak radikálně odmítnout.

Já do toho šel, protože jsem člověk hravý, co nerad delší dobu přešlapuje na stejném místě a má rád výzvy. A že to výzva byla.

Prvních pár týdnů to bylo zvláštní. Člověk si sedl k PC, měl chuť masturbovat, ale nešlo to. Jako kdybyste jedli dort, ale někdo setřel polevu a nechal pouze suché těsto.

To, že je porno primárně pro muže, asi nikoho nepřekvapí. Fantazie nám nefunguje tak dobře, jako u žen. Mne to chvíli trvalo, než se mi ona fantazie, nebo spíše vzpomínky rozhoupaly.

Kromě toho, že to byla výzva, tak tu byl ještě jeden důvod, proč jsem do toho šel. Porno kalí chlapům mozek a mají tendence přenášet to, co vidí, do každodenní praxe. Problém je, že v 15 min klipu, kdy naběhne pár prsatých holek na kluka, kterého ho nechají strkat to kamkoliv v nahodilém pořadí, není videt, že onomu aktu předchází příprava, na kterou v každodenní praxi není moc čas. A vůbec to není jednoduchá práce, jak se na první pohled může zdát. Úplně si nedovedu představit, jak dlouho by mne bavil sex, kdybych si před každým aktem musel dávat klystýr.

Dokud jsem měl partnerku, tak se to ještě dalo zvládat. Paradoxně, ona to asi uvítala, protože si nejednou stěžovala na nedostatek sexu. Horší bylo, když jsme se rozešli. Docela jsem začal chápat, proč lidi v ČR tolik chlastají. Přijdete domů z práce, jste totálně vyřízení a potřebujete trochu ulevit stresu. Partnerka vás nepřitahuje nebo tam vůbec není, nebo naopak jsou doma děti a máte smůlu. Tak si otevřete lahváče a sledujete v TV reprízu Kolotoče.

Já přišel domů, nikde nikdo, sbírka porna a freevideo je pasé, tak úplně nevíte, co si počíst. Do ničeho se vám nechce a na nic nemáte chuť.

Co bylo ovšem nejhorší, byla samotná práce. Pravidelný čtenář ví, že dost pracuji. Sex, včetně masturbace, je pro mne prakticky jediný způsob, jak ventilovat stres během práce. Někdo má na to cigarety, někdo kávu a já měl bohužel jenom ten sex, tzn. většinou masturbace, protože úplně partnerce nevysvětlíte: „Miláčku, potřebuji takovou 2 min rychlovku, u které sotva poznáš, že něco bylo, protože nevím, proč mi ten algoritmus, co jsem teď dvě hodiny programoval nefunguje.“ Zkoušel jsem kliky, čaj, jódlování, ale nic nedokázalo nahradit orgasmus.

Postupem času jsem si na sobě všiml, že vzpomínky a fantazie přestává stačit a je spíše zdrojem dodatečného stresu a frustrace. Turbulentní partnerský život, o kterém se dočtete brzo v The end 2015, celé situaci vůbec neprospíval.

Od jisté chvíle jsem si všiml, že mi pro vzrušení stačí mnohem méně než dříve. Stačily fotky hezkých slečen s velkým dekoltem nebo v plavkách. Dlouho to však nevydrželo. Zvykl jsem si a ten příjemný efekt byl zase ta tam.

Místo toho, abych se oprostil od konzumace porna a získal čas na nějaké ty rozumnější věci, začal jsem ztrácet mnohem více času nad způsoby, jak se vlastně vzrušit. Mělo to úplně opačný efekt, než jsem původně čekal.

Proto se už těším, až rok 2015 skončí. Ne, že bych se zavřel na týden se svou sbírkou porna. Rozhodl jsem se ji smazat, protože vím, že se teď bez ní obejdu. Těším se na ten pocit, že budu moci, když budu chtít a budu doufat, že se to nezvrhne.

A tady je prostor pro vás milí čtenáři. Nečekám, že by se někdo otevřeně v komentáři pochlubil, jaký je jeho vztah k pornu, tak proto se zeptám na něco jiného. Rok 2015 končí a já nevím, co za experiment „Rok bez …“ udělat pro příští rok. Už jsem zavrhl rok bez masturbace, sexu, cestování, blogování (ale je fakt, že bych potřeboval trochu pauzu) a několika dalších věcech, které by mne nikam asi neposunuly. Budu vděčný za návrhy do komentářů.

Advertisements

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Rok bez. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na Rok bez porna

  1. Sedmi napsal:

    teda, tak to smekam, to jsi borec… a proc to musi byt rok? na podobne zjisteni by stacilo i pul roku ne? chtela jsem navrhnout alkohol, ale to je u tebe asi mimo. tak co treba rok s? jeste popremyslim… a taky premyslim, co by byla vyzva pro mne…

    • KUTlime napsal:

      Rok se mi ukázal jako opravdová minimální doba, po které lze něco testovat. Člověk si během toho roku projde opravdu vším a může snadno srovnávat. Tak přemýšlej, třeba přijdeš na něco záludného.

      • Sedmi napsal:

        A co na rok zpomalit a zkusit třeba denně meditovat? 😉 zklidnit to šílené tempo, naučit se zastavit, vychutnat obyčejné věci…

      • KUTlime napsal:

        To zní jako dobrý plán. Zkusím to nějak zakomponovat do plánu na letošní rok.

  2. Leni napsal:

    Pro mě by byla dost velká výzva rok bez kafe, ale dokud toho mám tolik a často nemám čas se pořádně vyspat, radši bych se do toho nepouštěla.

  3. jolana88 napsal:

    Rok bez: geocachingu, fitka, sledování seriálů, kvízů … 🙂 PS: Sex i porno patří k běžnému životu, nevidím v tom problém. Jedině snad pokud to někdo užívá ke „zviditelnění“ se – jakoli. Osobně – můj vztah k sexu je „nedobrý“ (frigidní se, tuším, říká). Myslím ale, že to souvisí s více faktory. Jelikož jsem k tomu cynik a pragmatik, nic mi „to“ neříká. Mám ráda vlastní peřinu a polštář. Na druhou stranu – pokud se žena nesmíří s tím, že muž se dívá na porno (anebo třeba i semo tamo navštíví veřejný dům), a to už jen z důvodu jiného „nastavení“ – její chyba. Vím, že přítel „oblíbené“ stránky má (časáky jej moc neberou) a užívá. On ví, že vím. Neřeším, neruším, přecházím, „nevidím“. (akorát se starám, aby do kompu nezanesly viry 🙂 )

    • KUTlime napsal:

      No,… to jsou zajímavé nápady. Já nejsem na geocaching zase tolik nejsem, to by asi nebyla výzva. Necvičit by asi bylo kontraproduktivní, to mělo spíše smysl naopak. Kvízy – to bych se trochu otočil zády k týmu a to by bylo sobecké. Začínám uvažovat o těch seriálech, ale nejsem si jistý, jestli by mi to něco dalo. Seriály bych nahradil filmy a výsledek by byl, že bych byl více erudovaný ve filmech, možná zaostal trochu v seriálech. Ale zatím asi nejlepší nápad! Třeba ještě na něco kápnete.
      A jinak hezký popis a děkuji za upřímnost. 😉

      • jolana88 napsal:

        upřesním (nezvolila jsem nej. formu) – nikoli necvičit – nechodit do fitka. Když je člověk zvyklý anebo musí – je „přinutit se“ bez fitka, k tomu si vymyslet nebo opatřit pomůcky – zpočátku docela záběr (osobní zkušenost 🙂 ). Stejně tak seriály – nikoli nahradit je filmy – ale čas užít jinak – procházka, knížka, vaření 😆 …

      • KUTlime napsal:

        Do fitka jsem nechodil poslední 2 roky a zrovna jsem začal a doslova budu muset chodit (vysvětlení již brzy 😉 ) S těmi seriály to promyslím, to opravdu není tak špatný nápad. Nepřečtených knih mám opravdu hodně.

  4. Pingback: Bez čeho je KUTlime letos? | My space, my world.

  5. Pingback: Trocha kritiky nikdy neuškodí… | My space, my world.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s