Škola, základ života…?

Ne, neumřel jsem. Ale chvíli to tak vypadalo. Mé období zdraví bylo přerušeno v 2. týdnu letošního roku. Od té doby se už jenom vezu.S přibývajícími léty je to přecházení nemocí těžší a těžší. Samotná léčba taktéž. Aby toho nebylo málo, tak poptávám novou práci. A vzal jsem to za špatný konec, tj. personální agentury. Tak nějak jsem si myslel, že v oboru IT to bude v lepším stavu, než ve strojařině. A tak jsem vzal svůj 6stránkový životopis, plný zkušeností včetně odborníkem sestaveného osobnostního profilu, který mne opěvuje, a vydal se do světa. Chtěl jsem se držet svého kopyta (MATLAB, C++ pod Windows). Jaký tragický omyl…

Aktuálně mám po několika Mukosolvanech, Bioparoxu, tak 100 g vitamínu C, půl kila zázvoru, pěti kilo citrónů a šesti nabídkách na práci. V první mi po pohovoru řekli, že na projekt, co bych se jim opravdu hodil, tak zatím není rozhodnuto o jeho přijetí a jinak si mne nemůžou dovolit (firma s obratem hodně přes 1 miliardu Kč), tak radši nic, byť by mne měli strašně rádi ve svém týmu.

V druhé mi po prostudování mého životopisu (bez pohovoru) řekli, že by asi nedokázali uspokojit mé finanční nároky (holding akciových společností, s obratem minimálně několika set miliónu Kč) ještě předtím, než se mne vůbec zeptali, kolik bych chtěl.

U třetí nabídky to bylo poněkud složitější. Byla to výzkumná firma, kam jsem se původně vůbec neměl záměr hlásit. Vyvíjí totiž pod Linuxem, čemuž jsem se chtěl vyhnout. Jenže pán z agentury si tak zoufale snažil vydělat na živobytí, že mne tak také doporučil, byť moje schopnosti pro danou pozici byly nicotné. Naštěstí, ve firmě byli už trochu duchapřítomní, pročetli si můj životopis pozorně a ihned (tj. po 2 týdnech čekání) napsali, že by to asi nemělo oboustranně smysl.

U čtvrté to bylo obdobné. Tam jsem se propracoval až na pohovor ve firmě. Vytvořil jsem jim pěkný prezentační kód v C++, který jsem dával dohromady 3 dny. Během 5 minut jeho prezentace mi můj potencionální nový šéf řekl, že by to bylo mrhání mým talentem, kdybych nastoupil na pozici, na kterou se k nim hlásím, ať se radši poohlédnu jinde, protože oni adekvátní pozici pro mne nemají. Kompliment mne zahřál u srdce, ale to mi bohužel hypotéku nezaplatí.

Pátou nabídku na práci jsem skrečoval já sám. Byla v Praze a ze zdvořilosti k jisté blízké osobě nebudu rozebírat podrobnosti. Bohužel, zpětně si uvědomuji, že to byla zatím jediná pořádná nabídka, kde bych mohl využít svých zkušeností, mohl bych pracovat v kolektivu vrstevníků a na hodně zajímavém produktu.

Na šesté nabídce jsem se opět propracoval k pohovoru, kde si mne otestovali z C++, angličtiny a dlouze jsme se bavili o vzájemné vizi. Dostal jsem se do 2. kola. Bohužel, moc dobře vím, v čem se ta firma koupe a nic příjemného to není.

Jenže tentokrát bych si rád opravdu vybral (rozumějte aspoň ze dvou nabídek na práci). A tak příští týden mne v pondělí čeká 2. kolo, kde mne opět budou testovat z C++, objektového programování a návrhu, angličtiny a další pohovor, v úterý školení něčeho, co jsem v životě ještě neškolil, ve středu test C#, což je jazyk, ve kterém bych stěží věděl jak napsat Hello world!. Ve čtvrtek jdu nejprve do jedné firmy na pohovor a testy z angličtiny a čistého C, které jsem nepoužil léta páně ani nepamatuji, takže syntaxi sice přečtu, ale už ani nevím, jak bych alokoval dynamickou paměť (ekvivalent toho, jako kdybyste u řízení auta zapomněli jak se řadí). Hned jak to tam zapíchnu, tak jdu do jiné firmy, kde mne čeká test z C++, Pythonu, Javy, Perlu a dvou dalších jazyků, jejíž jména si ani nepamatuji. Python, Javu a Perl jsem v životě neviděl. A v pátek už bude klid, budu muset jenom dohnat práci za ty čtyři předchozí dny. Jsem strašně rád, že jsem ve školském systému strávil 22 let a tolik jsem se toho naučil.

Mohl bych se celý víkend učit, to jo, ale taky musím dodělat dvě důležité zakázky, které se mi už trochu vlečou. Budu rád, když je za ten víkend stihnu.

Ale jinak to jde a nestěžuji si. Tak snad brzy u dalšího článku!

Amazing-Hamster-Wheel

Reklamy

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Každodenní život. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

21 reakcí na Škola, základ života…?

  1. Sedmi napsal:

    a pracovat externe pro nejakou zahranicni firmu bys nemohl? nebo rovnou nekde v zahranici… tady te asi fakt nezaplati. nebo uber z cv 😀 muj muz ma podobny problem…

    • KUTlime napsal:

      Najít si práci v zahraničí není tak jednoduché, to asi víš moc dobře sama. Už jsem objevil způsob, jak si ji vcelku pohodlně najít, ale zatím na to jdu metodou nejmenšího odporu. Pokud to selže, asi to zkusím.

  2. Leni napsal:

    Já jsem naštěstí za to, co nás učili ve škole, docela ráda. Na FITu jsme byli tak nějak nuceli programovat ve strašně hodně různých jazycích. Sice neznám všechny do hloubky, to zdaleka ne, ale při hledání práce, kdy jsem se hlásila na různé pozice s různými jazyky, to spolu s všeobecnými IT znalostmi stačilo. Akorát mám teď zas trochu problém, že tak trochu bojuju se C#, právě proto, že jsem ho znala opravdu jen tak zběžně. Ale naštěstí proto, že jsem se stala tak nějak narychlo a „proti své vůli“ z testerky vývojářkou, tak je proto pochopení a učím se zaběhu. 😀

  3. jolana88 napsal:

    Vítejte v realitě 🙂 Nic ve zlém. Jak Vám radila Sedmi – uberte v CV. Na druhou stranu – můžete být rád, že Vám fy aspoň odpověděly :/

  4. Iveta napsal:

    má ten křeček v kolečko něco společného s tvým aktuálním stavem? 🙂
    jinak jsem si přečetla tvoje doporučení ohledně seznamování, takže klobouček!

    • KUTlime napsal:

      To je přesně můj stav.

      • Iveta napsal:

        a jak jsi na tom teď? nemyslím to kolečko… 🙂

      • KUTlime napsal:

        To by chtělo trochu upřesnit oblast zájmu… Nevím, jestli to mám chápat jako obecný dotaz, dotaz vztažený na seznamování nebo zdravotní stav.

      • Iveta napsal:

        oblast zájmu: seznamování 🙂

      • KUTlime napsal:

        V přípravě jsou 2 další, myslím si zajímavé články, jeden pro muže a jeden pro ženy. Já sám žiji samotářský život, aktivně nikoho nehledám. Ono hledání práce bohatě stačí.

      • Iveta napsal:

        fajn, ráda si počtu 🙂 škoda, já žiji samotářský život, aktivně už hledám a práci taky

      • KUTlime napsal:

        Co je špatného na IKEMu? A víš, co se říká, kdo hledá, ten najde. Jenom doporučuji si nezvykat na samotářský život, partner to potom bude mít těžké.

      • Iveta napsal:

        no jo, jsem Tě podcenila, IT ví všechno koukám 🙂 tak já si na něj taky zvykat nechci, ale jaksi to nějak nemohu zlomit 🙂 doufám, že poradíš třeba ve svém článku

      • KUTlime napsal:

        Nevím, jak IT, ale já mám talent na blbosti. Já vím, proto píšu, že kdo hledá, ten najde. Jinými slovy – neztrácej hlavu, hledej dál.
        Pokusím se ten článek pro ženy napsat, co nejdříve.

      • Iveta napsal:

        🙂 no ono není kde hledat víš…když se pohybuješ v ryze ženském prostředí a kolem všichni zadaní… super, budu se těšit 🙂

      • KUTlime napsal:

        Je mi to jasné, mám to stejně.

  5. Pingback: 2016 – The end | My space, my world.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s