Cestopis: Dánsko – Odense

Plastový urbanismus byl posledně, dneska se podíváme konečně po Odense a po stopách Hanse Christiana Andersena.

Včera jsem poprvé usnul s mobilem v ruce. V sedě a s mobilem v ruce. Někde uprostřed minulého článku o Legolandu. Ráno jsem tedy dopsal ještě posledních pár myšlenek a dělal si srandu z Robin. Bohužel, už se naučila mi poměrně solidně všechno vracet, takže si většinou jenom naběhnu. Spánková deprivace mi nedovoluje ji jakkoliv pohotově odpovídat.

Na snídani jsem do sebe vyklopil cca 1 kg tvarohu s jahodami a limetkou z kontejneru, přestěhoval věci do pokoje holek, protože ty dneska odjíždějí a čekal, kdy vyrazíme ven. Robin jsem nechal konečně si chvíli konverzovat s Lenkou.

Po 10. hodině jsme vyrazili pěšky směr centrum Odense. Třetí největší město v Dánsku a v průvodci se vleze na stranu A4 i s obrázky. Prošli jsme si park u jižní hranice města, s Robin konverzovali o jídle, tloustnutí, hubnutí, cvičení, smrti, domech, kytkách, přátelích a zvířatech okolo. Tragédií dne bylo, když si Robin zašpinila body od bahna.
image

Prošli jsme centrem, zkusili jedno muzeum, které bylo zrovna zavřené. Prošli jsme centrem křížem krážem a vnímali atmosféru. Jediné, co asi stálo za návštěvu a bylo otevřené, byla dvě muzea Hanse Christiana Andersena. První, malé, je kousek od radnice a je to původní dům, kde Andersen žil od 2 let. Druhé je kousek vedle a zavedou vás tam stopy na dlažbě. Je to okružní stezka po centru Odense, cesta po prakticky všem zajímavém tady, tj. ona muzea, pracovnou Andersena až po plácek u potoka, kde jeho matka prala prádlo. Polovinu cesty jsou stopy těžko rozpoznatelné a budete je muset občas hledat. Blízké okolí toho většího muzea (rodného domu) se opravuje, tak je lepší se řídit ukazateli na sloupech než stopami na dlažbě.

Stopy nás zavedly i do parku za katedrálu St. Canute, kde je krásný park, plný kachen. Rozdělili jsme se s nimi o náš oběd. Já si v tu chvíli uvědomil, že ještě tak 30 těchto cestopisů a budu chodit krmit kachny do parky pravidelně a bude to můj vrchol dne. Už se docela těším.
image

Vstup do většího muzea stojí 95 dánských korun a k němu máte vstup do malého muzea zdarma, které stojí samostatně 30 dánských korun. V malém toho moc není a je to asi 5-10 minutová zastávka. Ve velkém muzeu strávíte 2-3 hodiny, podle toho, jak moc se vám chce číst. Řekl bych, že dost vystavených materiálů jsou originály, protože uvnitř je tlumené osvětlení a zima. Nejvíce na mne zapůsobila předposlední místnost, kde jsou shromážděny překlady Andersenových knih. Impozantní sbírka. Kulturní dopad Andersona byl opravdu značný.
image

Než jsme šli do velkého muzea, vyzvedly jsme si kola a klíče od holek u nádraží. Holky nám doporučili ještě výlet k moři. Zamířili jsme tam po návštěvě muzea, abychom se trochu z té zimy zahřáli. Bohužel, nebylo to ani tak moře, jako spíše záliv a okolí nebylo kdo ví jaké. Popravdě, shodli jsme se s Robin, že jsme čekali trochu víc. Pojedli jsme zbylé jídlo a vydali se zpět. To nejzajímavější po cestě byla jedna teplárna, která jasně ukazovala, že to jde i esteticky zajímavě, když se chce.
image

Na kolech jsme ještě projeli další části Odense, jako zámek a taky zde potkali první Čechy. Popravdě, strašně rád bych napsal, že nás něco konkrétního zaujalo, ale kromě asi dvou výstředních soch, tady už moc není.
image

Když jsme se vrátili na pokoj, Robin se ujala vaření (skvělé !!!) večeře. Robin se opatrně zeptala, jestli dneska ještě někam půjdeme. Já se na chvíli zamyslel a pronesl, že tak jediné, co se večer v Odense dá dělat, je vybírat kontejnery s jídlem. Robin souhlasně přikývla. My ale měli jídla více než dost.

Na chvíli jsem se natáhl na gauč, srovnat záda. Když jsem se o pár hodin později probral, Robin už servírovala večeři. Skvělá to žena. Je pro mne čest říci, že je moje kamarádka.
image

Tak to byla Odense. Stačí přijet vlakem, vystoupit před nádraží, najít stopy na dlažbě a nechat se jimi vést. Uvidíte vše zajímavé. Půldenní zastávka bohatě stačí. Pokud jste vyrostli na příbězích Andersena, tak možná stojí za to se do Odense vypravit z Kodaně, jinak bych skoro řekl, že ani ne.
image

Zítra zvedáme kotvy a míříme zpět do Kodaně, abychom k dumpster divingu přidali i hardcore spaní pod mostem. Ale o tom příště.

Advertisements

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Každodenní život. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Cestopis: Dánsko – Odense

  1. Sedmi napsal:

    Andersena můžu… Btw malá technická, profesionální deformace.. Je to fakt dumster? Spíš by mi dávalo smysl dumpster…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s