Recenze: Lídři jedí poslední

Co má společného Sinkova druhá kniha, český hokejový tým, moje bývalá práce a jistý nejmenovaný kvízový tým? Nevíte? Správný okamžik přečíst si Lídři jedí poslední.

Simon Sinek napsal čtivou a údernou knihu o rozkladu mnoha firem, týmů a korporací zevnitř. Mnohé stránky by se mohly slovo od slova tesat do kamene. Trefně ukazuje, jak jednoduše lze manipulovat s lidskými city a proč je tak snadné propustit 12 000 lidí na dlažbu, aniž by to CEO hnulo žlučí a kdo tuhle srandu na vyvažování špatných kvartálů firem vymyslel.

Autor předkládá zajímavý výklad ekonomického a společenského vývoje v USA po 2. světové válce. Ukazuje na generaci, která zažila válku a byla nucena se v ní naučit spolupracovat. Na příkladech ukazuje, jak tato generace vytáhla USA na vrchol ekonomického žebříčku díky team spiritu, alias oxytocinovou lavinu. Na dalších příkladech ukazuje, jak děti této generace, též nazývanou generace Y, rozkládají tu samou ekonomiku a společnost – jejich přeměnu oxytocinového kruhu bezpečí na kortizolovo-andrenalinovou soutěž v tom, kdo toho nahrabe nejvíce.

Sinek dobře a trefně poukázal, že základ úspěchu tlupy jedinců je kruh bezpečí, ve kterém se všichni cítí dobře. Omyly nejsou brány jako omyly, ale možná vítězství (3M a jejich nalepovací lístečky).

A stejný rozklad, jako Sinek popisuje ve své knize, zpětně vidím ve své bývalé práci. Bohužel i ve své současné, ale to je korporát, který nehledí na Dunbarovo číslo a dá se to očekávat.  Snažili jsme se táhnout za jeden provaz, ale u té snahy to také skončilo. Naopak… Týmový duch v českém národním týmu na MS v hokeji 2016. Chybí Jarda a kupodivu to je. Všichni se ptají… Jak to?

Kde je pravda netuším, ale třeba to může být tím, že s absencí Jaromíra Jágra, už není žádný výrazně starší a výrazně zkušenější hráč. Týmový kruh je širší. Řečí statistiky extrémní hodnota je fuč a průměr, medián a modus si je rázem blíž. Na druhou stranu… Hráči nemusí přemýšlet a řešit dilema, jestli mu nahrají, i když třeba není volný, protože on by ten puk do brány třeba nějak dopravit. Už se musí spoléhat více jeden na druhého, což může být u týmového sportu setsakramentsky výhodná strategie.

K mému smutku, absenci team spiritu také vidím i v našem kvízovém týmu. Už nevyhráváme, už nejsme ani na bedně. A problém je stále stejný – nedokážeme táhnout za jeden provaz.  Místo toho, abychom podporovali jeden druhého a učili se navzájem, vyčítáme si stále stejné věci a děláme stále stejné chyby. Pro některé z nás je důležitější přijít jako první s (odhadem) odpovědi, než učinit týmové rozhodnutí a jiní se zase vzdávají diskuze, protože vůbec neví.

Pokud si knihu přečtete, brzy si začnete všímat stejných paralel mezi některou sociální skupinou, do které patříte a mechanismy, o kterých Sinek píše. Bohužel, autor už moc nepíše, co s tím udělat. Můžete vědět proč se něco děje, jak se to děje, ale to vám nedá odpověď (anebo sílu) jak účinně něco ve skupině změnit a rozpumpovat ten zpropadený oxytocin. To jsem se v knize bohužel nedozvěděl. Právě naopak. Vypadá to na geosociální fenomén postupného rozkladu, kde místy je vidět kroky správným směrem, ale v globálu se postupně pomalu a jistě propadáme do propasti.

Simon Sinek opět udeřil na hlavičku. Povinná četba pro všechny tým lídry, CEOčk a trénéry.

*****

Reklamy

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Recenze. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Recenze: Lídři jedí poslední

  1. jolana88 napsal:

    🙂 nečetla jsem Sinka, ale četla jsem Staré pověsti české … PS: nezoufejte – existují knihy, kurzy (hlavně možnosti a techniky) jak problém pojmenovat (a není to tak těžké 😉 ) a pak další – jak s ním pohnout.

  2. Sedmi napsal:

    Díky za zajímavé čtení. Zapadlo do mozaiky. Po knize se podívám, podle názvu by mě vůbec nezaujala…

  3. jolana88 napsal:

    vzpomněla jsem si na váš post u jedné rešerše :
    „Covey lídra popisuje v kontextu metafory džungle – zaměstnanci jsou ti, co se mačetama prosekávají džunglí, čistí porost, řeší problémy. Manažeři stojí za nima, ostří jim mačety, píšou manuály, zajištují kurzy posilování, kupují lepší technologie a hlídají harmonogram. No a lídr je ten, který se vyšplhá na nejvyšši strop, rozhlídne se kolem, a zakřičí „špatná džungle.“ „

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s