KUTlime vs. Korporát: Epizoda VIII. – Tulák 1

Dnes je to na den přesně 10 měsíců, co jsem natáčel sekundové video s budovou korporátu. Na stejné koloběžce, ve stejné košili a kalhotách, ve stejných botech. Na rozloučenou. Tentokráte ho natáčím na přivítanou, protože po 10 měsících mne osud opět zavedl sem…

Hledání práce pokračuje. Zatím neúspěšně. Zajímavé nabídky bych spočítal na prstech jedné ruky. Vím to moc dobře, protože jsem to tuto sobotu opravdu počítal. Kombinace vysokých životních nákladů a malých zkušeností v konkrétní oblasti, kde se chci uplatnit, špatného přístupu při pohovorech [Proč hledáte práci? Já (nechápavě): Já nehledám práci, ona si když tak hledá mně. Co Vás přivedlo právě k nám? Já: Ehm… Agentura (a odpověď na předchozí otázku). Co si od práce u nás slibujete? Já: Budu moci s klidem platit účty a dál cestovat, atd.] vedla k tomu, že žádná ze zajímavých nabídek nevyústila v konkrétní nabídku na práci.

Je to už nějaký týden, co jsem byl osloven s nabídkou vrátit se do Korporátu. Ne jako zaměstnanec, ale jako kontraktor, na dobu určitou a za trochu jiné peníze.

Zprvu jsem váhal. Jít do toho znova? I když vlastně jinak? V jiné roli, do jiného týmu. Pak jsem si uvědomil, že nemám moc co ztratit. Spíše jenom získat. A hlavně… Nemám možnost si ani moc vybírat. Ač mi přijde, že pracuji dnem i nocí, stejně si nevydělám dost, abych pokryl náklady. Zatímco v dubnu to bylo pochopitelné, v květnu už to bylo překvapením i pro mě.

A tak jsem se znova postavil tváří v tvář, tj. tváří v přiblblý, pomalu otáčející se turniket u bran korporátu.

Bylo strašně fajn zase vidět Mari, byť jsme si toho nestihli říci tolik, kolik bych si přál. Viděl jsem spousty nových i starých tváří. Fluktuace je prý veliká. Tým, do kterého jsem patřil, pořád sedí tam, kde předtím. Lidé se v něm moc neobměnili, což je jenom dobře. Všechny jsem viděl, pozdravil a potřásl si rukou.

Cítil jsem se tu dobře. Jako doma, dalo by se říci. Když jsem odcházel, měl jsem dobrou náladu a úsměv na tváři. Nevím, jestli to bylo pohovoru, ze kterého jsem měl dobrý pocit, nebo z toho, že jsem viděl, že na mne bývalí kolegové nezapomněli, i když se už dávno toulám jinde.

Uvidíme, co ukáže blízká budoucnost. Nemám opravdu co ztratit a třeba ta 2. série KUTlime vs. Korporát opravdu bude.

Advertisements

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Korporát. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na KUTlime vs. Korporát: Epizoda VIII. – Tulák 1

  1. Ajva napsal:

    Tak hodně štěstí 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s