KVIFF 2017: Den 3 & 4 – Hodnocení filmů a polemika, kdo to tady vlastně platí

O filmech z 3. a 4. dne Varů a o těžkém lobbingu, co tu frčí.

Druhá strana naděje *****

Pro změnu finský pohled na uprchlíky. Vrtá mi hlavou, co o tom filmu vlastně napsat. Na jednu stranu jsme se dobře pobavili, protože se film nebral moc vážně, na druhou stranu byla tam ona příběhová linie, která nebyla moc k smíchu.

Zpětně se nemůžu pomoci, ale přišlo mi, že ho vlastně nehrají herci, ale neherci, byť dobře, ale jejich schopnost podat dialog, byla poněkud monotónní. Skoro to vypadalo, jako kdyby si filmaři v půlce natáčení řekli: „Hmm, ono to je nějak moc vážné, trochu to odlehčíme.“

Dvě hlavní dějové linie se propojují velice kostrbatě, třeba po 20 minutách děje jednoho, se přeneseme zase na 20 min k tomu druhému.

Konec byl vlastně nijaký žádný a děj po většinou předvídatelný. Ale i tak to byl nejvtipnější film o uprchlících, co jsem tady viděl.

Columbus *****

Hollywoodská popcorn romance odehrávající se ve městě Columbus. Tento film jsem si vybral hlavě proto, že jsem tímto městem projížděl asi 10 týdny. Film neurazil, nepřekvapil a moc nenudil. Usnul jsem jenom dvakrát.

Jediné, co mne tady vytočilo, bylo i že tady se prostě hulilo o sto šest. Hlavní hrdinové si odpalovali jednu cigaretu za druhou. Teď trochu předběhnu ostatní recenze, ale přijde mi, že celý tento festival platí kuřácká lobby, protože jsem v životě neviděl tolik zapálení si cigaret na plátna, jako teď.

Samozřejmě, program festivalu sestavuje programová rada festivalu, ale tipnu si, že asi všichni hulí jak fabriky a tak nějak implicitně tíhnout k filmům, ve kterých se silně kouří.

Zákaz explicitní reklamy na tabákové výrobky asi způsobil, že se přebytečné peníze nainvestovaly do produkce filmů a výsledkem je, že se nám tady kouření tluče do hlavy zleva i zprava. Kdyby ve všech filmem vynechaly zapalování cigaret, festival by mohl být o dva dny kratší

Jejich nejlepší hodinka a půl *****

Opět hollywoodská popcorn story o fiktivním anglickém filmovém štábu, co natáčí film během bombardování Londýna. Hlavní kostra je (opět) romance mezi dvěma hlavními postavami.

Film nabízí zajímavý vhled na to, jak může vznikat filmový scénář

Pak následovaly tři pokusy o dostat se na nějaký film, ale všechno marné. Důvod byl jednoduchý – chodil jsem od jednoho konce k druhému a prostě nezbylo místo. Na druhou stranu, většinou to byly filmy, o které jsem stejně neměl moc zájem.

Až s Noemi a její kamarádkou Káťou jsme vyseděli úspěšně frontu na Freak show, ale musel jsem po 15 minutách odejít. Měl jsem lístky na jiný film a nechtěl jsem, aby propadly. Film byl další variace romance, jenom zase postavena trochu jinak. Ty stereotypní hollywoodské šablony mne začínají už trochu unavovat. Místo toho jsem dal přednost jiné šabloně.

Případ Nile Hilton *****

Krimi zasazené do prostředí Káhiry roku 2011, těsně před svrhnutím prezidenta Mubaraka. Hlavní postava – zkorumpovaný vyšetřovatel se dává do boje s ještě více zkorumpovaným systémem při vyšetřování vraždy a také do boje sám se sebou, kdy se snaží najít sebeúctu skrze naplnění svého pracovního poslání.

Vcelku předvídatelný děj, lehce překvapivý závěr, ale zajímavé prostředí a na letošní festival nestereotypní námět, byl příjemné osvěžení. Jindy si troufnu říci, že člověk může sáhnout po zajímavějších detektivkách. Případ Nile Hilton nosné téma – souboj jedince se systémem, nikam zvlášť neposune.

Axolot Overkill *****

Moje jediná dnešní návštěva kina.

Film, který mne zaujal už synopsí – mladá šestnáctiletá dívka, co si užívá nezřízeného života a užívá si se staršími ženami. Zároveň mi byl doporučen Noemi, holčinou, kterou jsem tady potkal už minulý rok a se kterou si tady vyměňujeme doporučení a varování.

Hudba dobrá, erotické scény slabé, tedy spíše žádné a děj už vůbec žádný. Největší dějová linie, kterou film obsahoval, byl počet cigaret, které hlavní hrdinka vykouřila.

Nicméně, ani nudit jsem se začal až tak 20 minut před koncem, kdy už fakt šlo vidět, že se děj nikam neposouvá a je to pořád dokolečka o tom samém.

Nejpovedenější část filmu, je asi hudba. Zatím nejlepší, co jsem tady na KVIFF 2017 slyšel.

Hlavní hrdinka se pořád točí okolo svého komplikovaného vztahu s jednou starší ženou a do toho občas potká někoho jiného. To je tak vše, co film obsahuji. Konec je úplně WTF a vypadalo to, jako kdyby se scénáristovi rozbila klávesnice 10 min před koncem filmu.

Reklamy

KUTlime se představuje:

Jsem snílek, chorobný workoholik, detailista, flákač, publicista, hráč, buřič, závislák na produktivismu, technologiích a návratu zpět na strom. Extrovertní samotář, cholerik, kterému pořád v testech vychází sangvinik. Bývalý fotograf, budoucí cestovatel, současný amatérský terapeut. Věčný geek a kritik, nerozpoznatelný bodybuilder a mnoho dalšího. Kontroverze a renesance sama Mám mozek a nebojím se ho používat. Mám mnoho vlastností, které mne činí na první i druhý pohled nesnesitelným člověkem, za to ceněným spolupracovníkem. Seznámení se mnou pouze na vlastní nebezpečí. 8-)
Příspěvek byl publikován v rubrice Recenze, Zábava všeho druhu se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s