Recenze: Spectre

Jamesi, Jamesi, Jamesi… Máme za sebou další premiéru. Tentokráte to nebylo v 0:07, ale v 22:01 a stejně tak jako čas, to celé nebylo ono. Kde jenom začít…

Po shlédnutí posledního dílu Skyfall, jsem byl mírně rozmrzelý. Chápal jsem, proč byl Skyfall takový, jaký je. Doufal jsem, že si tvůrci připravují půdu pro další díly. Museli příběh agenta 007 někam posunout. A ejhle, ono nic.

Spectre uzavírá příběhovou linii započatou na konci Casino Royale. A jelikož díly mají sestupnou tendenci kvality, komentář „No konečně!“ je na místě.

Daniel nám stárne, takže scény v plavkách a náročné pěší honičky už nejsou na pořadu dne. Naopak rychlé, zběsilé střihy, nepřehledné akční scény a jemný pupek rýsující se pod bílou košili jsou.

Dobře připravené trikové efekty vystřídaly ne příliš kvalitní CGI efekty. Opravdu musel ten vlak být CGI? A když už, to nikdo z tvůrců neviděl jak vypadá skutečný vlak v pohybu? Tady nejsme u 13. adaptace Spider-Mana, tohle je Bond prokristapána! Tohle nelze promíjet.

Kromě efektů se nepovedl ani scénář. Scénáristé asi dospěli k názoru, že když je jejich dílo tak snadno čitelné, že není třeba ho číst vůbec a třeba u toho i myslet. Tak jako je korunní svědek v procesu mafií těsně před svědectvím prošpikovaný olovem, je scénář Spectre prošpikován blbostmi typu amatérských špiónských postupů, samo vybuchujících budov a rozhovorů o meteoritech.

Přidejte si naprosto nesympatickou, nemastnou asexuální Bond girl, dlouhé vleklé scény, kde postavy vysvětlují své nesmyslné chování, zatřepte, nemíchejte a voila máte Spectre.

Přesně ve 120. minutě James dostal studenou sprchu a ja flashback na den oslavy mých narozenin. Na rozdíl od Jamese, 148. minuta u mne bohužel nepřišla.

Čekal jsem Bondovku, dostal jsem přiblblou, nelogickou slátaninu. Bondův reboot se zasekl v bootovací smyčce. Někdo by mohl už konečně vykopnout napájecí kabel.

*****

Psáno na mobilu, v rozjezdu, mezi pády na jednotlivé vedle stojící.