Olympiáda Rio 2016 aneb falešný průšvih jménem Česká účast

Olympiáda v Riu skončila, sportovci si ji pochválili, my je poplácali po zádech a je nejvyšší čas si nalít čistého vína. Oběvují se názory, že to byl nejhorší olympijský výsledek v historii samostatného Českého olympijského výboru. Nicméně, není to tak úplně pravda. Je potřeba si dát trochu práci a podívat se na čísla v širším kontextu.

Česko vyslalo do Ria celkem 104 sportovců, v 28 samostatných sportech. Neměli jsme ani jednu účast v kolektivních sportech. Nejnižší účast sportovců v historii Českého olympijského výboru. Na první pohled to vypadá, že to byl nejhorší výsledek na olympiádě v dějinách českého olympijského výboru. Pojďme se podívat na Rio řečí čísel…

Celkem jsme získali 10 medailí v 7 sportech. To není špatné, v pořadí států jsme však skončili na 43. místě, což se jeví jako zatím nejhorší výsledek Českého olympijského výboru. Podobně jsme na tom byli jenom v Athénách v 2004, kdy jsme byli 42., ale ještě si to rozebereme.

Pojďme si shrnout oficiální data Mezinárodního olympijského výboru [zdroj: Wikipedie]:

Tab 1 – Přehled dat [zvětšíte kliknutím]

Co z dat můžeme vyčíst? Nic moc. Neexistuje žádná významná korelace mezi celkovým pořadím České republiky a počtem sportovců na olympiádě, počtem sportů na olympiádě, počtem soutěží v olympiádě, počtem zúčastněných států atd. Viz grafy níže.

Obr 1 – Celkové pořadí (modrá, škála vlevo) vs. Počet českých sportovců (oranžová, škála vpravo) [zvětšíte kliknutím]

Obr 2 – Celkové pořadí (modrá, škála vlevo) vs. Počet sportů na olympiádě (oranžová, škála vpravo) [zvětšíte kliknutím]

Obr 3 – Celkové pořadí (modrá, škála vlevo) vs. Poslední v pořadí bodovaných olympijských výborů (oranžová, škála vpravo) [zvětšíte kliknutím]

Obr 4 – Celkové pořadí (modrá, škála vlevo) vs. Celkem bodovaných olympijských výborů (oranžová, škála vpravo) [zvětšíte kliknutím]

Obr 5 – Celkové pořadí (modrá, škála vlevo) vs. Počet olympijských výborů (oranžová, škála vpravo) [zvětšíte kliknutím]

Obr 6 – Celkové pořadí (modrá, škála vlevo) vs. Počet soutěží (oranžová, škála vpravo) [zvětšíte kliknutím]

Obr 7 – Celkové pořadí (modrá, škála vlevo) vs. Počet sportovců celkem (oranžová, škála vpravo) [zvětšíte kliknutím]

Obr 8 – Počet českých sportovců (modrá, škála vlevo) vs. Počet sportovců na olympiádě celkem (oranžová, škála vpravo) [zvětšíte kliknutím]

Jediným zajímavým ukazatelem, co stojí za povšimnutí je, že i když roste počet sportů a sportovců na olympiádě, počet kvalifikovaných českých sportovců klesá, viz poslední graf na Obr 8. V největším kontrastu je právě olympiáda v Riu, kde byl opět markantní nárůst opět po 12 letech, ale my jsme poslali nejnižší počet sportovců v historii českého olympijského výboru, včetně zohlednění neúčasti v kolektivních sportech, která nikdy nebyla moc valná, viz Tab. 1.

Když se však pozorněji podíváme na graf pořadí České republiky vs. celkový počet bodujících států, zjistíme, že v Riu jsme byli 43. z celkového počtu 87 bodujících států a v Athénách 42. z celkového počtu 74 bodujících států. V Riu bylo o 8 sportů navíc, ale pouze o 5 sad medailí navíc, které v celkovém počtu 301 vs. 305 sad asi nehrají tak velkou váhu, viz níže. V Riu se umístilo lépe 48,27 % států, co získali aspoň jeden cenný kov, v Athénách se umístilo lépe 55,40 % států.

Když zohledníme navýšení počtu rozdávaných sad, tj. připustíme krajní situaci, že 5 sad medailí navíc vyhrálo 15 různých států v pořadí za námi. Odečteme těchto 15 států od celkového počtu 87 bodujících států, dojdeme k číslu 58,33 % států, které by byly v Riu před námi, což je pouze o 3 % horší výsledek než v Athénách. Pravděpodobnost této udolosti je (1/36949857)^3, čili počet sad nehraje velkou roli.

Jinými slovy… Možná nás předčilo Slovensko, Kuba nebo Severní Korea, ale olympiáda v Riu není nejhorší, to byla ta v Athénách, kde jsme nebyli ani v první polovině bodovaných států. Proč jsme ale skončili s tak špatným výsledkem?

To už je otázka na hlubší rozbor, která se z výše uvedených čísel zjistit nedá. Česká výprava měla největší zastoupení v atletice (26 sportovců). Když vezmeme v úvahu, že 68 ruským atletům bylo zakázáno nastoupit, Česko by tak papírově mělo mít větší šance na medaile v atletických disciplínách. Opak byl pravdou. Takto bychom si mohli položit spousty variací otázek na téma – proč se našim sportovcům nedařilo a zdůrazňovat, že jsme měli pět 4. míst a další okolnosti, ale asi bychom se nikdy nedobrali rozumného konce.

Kapitolou sama pro sebe je případ Sáblíkové, která dojela na natvrdlé bafuňáře z cyklistického výboru a přemotivovaného trenéra. Snaha zvrátit rozhodnutí olympijského výboru byla sice heroická, ale nemístná. Pseudovýklad, který by dovolil start Sáblíkové, byla smutná ukázka, jak k věci přistupuje česká mentalita. Místo toho, abychom sklapli kramle a uznali chybu, radši se budeme soudit. Kvalifikační pravidla byla jasná. To, že si je nikdo neobtěžoval přečíst, je věc druhá. Je to stejné, jako kdybychom prohráli v kvalifikaci o Euro a pak se začali s FIFA soudit o to, že jsme si vlastně neuvědomili, že musíme být 3. a ne 4. ve skupině. Kde jinde než ve sportu by mělo platit, že pravidla platí pro všechny stejně. Kdyby dostala povolení ke startu, bylo by to jasné narušení fair play.

Mne osobně by ale zajímaly další data, která se už těžko získávají – množství prostředků vynaložených na účast českých sportovců na olympijských hrách. Představce si situaci, kdy by existoval data set, kde by byly uvedeny vynaložené prostředky na účast jednotlivých sportovců. Jednotlivé medaile bychom si ohodnotili určitým počtem bodů, např. bronzová 1 bod, stříbrná 2 body a zlatá 4 medajlo-body.

Mohli bychom si pak snadno sestavit žebříček efektivity vynaložených prostředků na jeden medajlo-bod napříč všemi sporty. Šlo by snadno zjistit, do kterých sportů je výhodné investovat a do kterých nikoliv. Soukromí sponzoři by měli kvalitativní metriku, podle které by si mohli snadno zjistit, který sponzoring povede pravděpodobněji k tomu, že logo jejich firmy bude vidět na dresu olympijského vítěze.

Co víc, představte si situaci, že tento data set bude existovat pro všechny sportovce ze všech států. Nebo aspoň pro sportovní disciplíny. Mohli bychom sestavit žebříček efektivity vynaložených prostředků na jednotlivé sporty podle států. Třeba bychom zjistili, že USA má možná 46 zlatých medailí, ale každá jednotlivá z nich stojí o dva řády více peněz než třeba jedna zlatá medaile pro Gruzii.

Nebo naopak, zjistili bychom, že USA má vysokou efektivitu vynaložených peněz pro atletiku a mohli bychom se od nich poučit, jak toho dosáhli a zkusit zopakovat stejný postup v našich podmínkách. Úplně jinou věcí by bylo třeba odhalování systematického dopingu, kdy vynaložené náklady (ne)odpovídaly průměru pro daný sport/sportovce nebo zemi. Možnosti analýzy takových dat jsou rozsáhlé.

Až se budu více nudit, tak se zkusím po takových datech podívat. Věřím, že by to bylo velice zajímavé čtení. Kdyby mi s tím chtěl někdo pomoci, dejte vědět.